Evropské i americké výnosy rostou. Euro je proti dolaru ve ztrátě, obchoduje se pod 1,0900 EURUSD. Měny regionu jsou v mírné ztrátě. Koruna se obchoduje nad 24,80 za euro.

Co si Fed tajně špitá o Číně za zavřenými dveřmi?

V rámci globální ekonomiky pravděpodobně nenajdete důležitější vztah, než mají Spojné státy s Čínskou lidovou republikou. Z toho důvodu bývají prohlášení tvůrců politiky na obou stranách někdy až zbytečně moc „přeslazená“. V soukromí však situace není natolik upjatá. Potvrzuje to i přepis ze schůzek vedení Federálního rezervního systému z roku 2009. Server Financial Times z něj vybral čtyři oblasti, které byly v kuloárech americké měnové autority diskutovány nejvíce.

Prvním tématem byla snaha čínské vlády o větší vyváženost vlastní ekonomiky. Vedení Fedu podle 1800stránkového přepisu tuto snahu podporovalo a oceňovalo, avšak celkové nadšení rozkládala nejistota o schopnostech čínské vlády. Nejdiskutovanější otázkou z této oblasti bylo to, zda je vedení Čínské lidové republiky opravdu schopno vytvořit a následně realizovat příslušné reformy, které by motor ekonomiky přesunuly z exportního a investičního segmentu do toho spotřebitelského.

„To, co opravdu potřebujeme, je taková vyváženost globální ekonomiky, která by celkově zlepšila současnou vnější poptávku po americkém zboží,“ řekl v roce 2009 na zasedání Měnového výboru tehdejší šéf Fedu Ben Bernanke. Znepokojení většiny členů Výboru se tenkrát upínalo především na to, zda bude Čína i nadále natolik závislá na obnově v USA a v Evropě a zda se nepokusí vymanit z prostředí hospodářského poklesu masivní podporou vlastního exportu.

Na to pak navazuje další intenzivně probírané téma, kterým byl masivní plán fiskální expanze v letech 2008 a 2009, který měl pomoci asijské velmoci vymanit se ze spárů globální krize. Vedení Fedu sice chválilo jeho rychlou účinnost, avšak zůstávalo střízlivé ohledně možných negativních následků.

„Čínský hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí 2009 vzrostl meziročně o 18,5 % (reálně o 7,5 %). Stalo se tak především díky silné fiskální expanzi. Stejným procesem si prošla i oblast bankovních úvěrů. Za prvních šest měsíců jejich hodnota dosáhla čtvrtiny čínského HDP,“ řekl v srpnu 2009 Nathan Sheets, ekonom pověřený sledováním globální ekonomiky.

Na což pak ihned reagoval šéf atlantské pobočky Fedu Dennis Lockhart. „Před několika lety existovala obava o to, zda je čínský bankovní sektor dostatečně solventní. Nejistota sice nakonec přešla, ale my stále nevíme, na čem jsme. Jak velký je vlastně potenciál případné bankovní krize, která by mohla vzniknout kvůli momentální záplavě přímého financování?“ Na to Sheets odpověděl, že moc nevěří, že by tak obrovské množství úvěrů bylo možné alokovat v tak krátkém čase, jako se podařilo v prvním půlroce 2009. „Myslím si, že můžeme čekat určitou dohru. Na druhou stranu jsem ale přesvědčen, že politické vedení Číny má dostatek zdrojů a prostředků na to, aby případné potíže vyřešilo bez toho, aby se nějak výrazně dotkly čínské nebo dokonce světové ekonomiky,“ řekl Sheets.

Představitelé americké centrální banky měli taktéž potíž uvěřit všem datům, která z čínské ekonomiky přicházela. Na toto téma v dubnu 2009 promluvil šéf dallaské pobočky Fedu Richard Fisher, ihned po svém návratu z Pekingu. „Vždycky jsem ohromen tím, jak horlivě Číňané prezentují svá ekonomická data. Občas mi přijde, jakoby je už znali ještě před koncem sledovaného čtvrtletí,“ zněla jeho tehdejší slova. Následoval pakl výčet jeho vlastních dat, která značně podkopávala oficiální 6,1% růst prezentovaný čínskou vládou.

Jelikož se zveřejněný přepis soustředí na všechna zasedání v roce 2009, není možné vynechat problematiku programu kvantitativního uvolňování. Vzhledem k velké expozici čínských investorů v oblasti amerických státních dluhopisů, bylo QE v Číně zahraničním tématem číslo jedna. Potvrzují to i další Fisherova slova z jeho cesty po Číně. „Jejich největší obavy se stále točily kolem jedné věci. Během každé konference, a že jich bylo více jak 40, nikdy nikdo nezapomněl zmínit obavu čínských investorů ohledně našeho programu nákupu státních dluhopisů. Nejvíce skepticismu se pak se sneslo na naši schopnost ukončit tyto nákupy a stáhnout tak všechnu přebytečnou likviditu.“ 

Jak je vidět, tak některá témata zůstala aktuální dodnes. Čína se stále snaží omezit svou závislost na exportu a investicích, a naopak zvýšit celkovou expozici spotřebitelského sektoru. V oblasti hospodářské politiky je pak s asijskou mocností spojována nejvíce monetární expanze probíhající prostřednictvím snižování úrokových sazeb a rezervních požadavků. Tímto způsobem se tak čínská vláda snaží odvrátit pozvolný pokles, díky kterému byla nucena přehodnotit i své dosavadní cíle ekonomického růstu.

Čína znovu snížila sazby. Ekonomové čekají „víc“

USA napadly u Světové obch. organizace čínskou podporu domácímu exportu

Newsletter