Platforma Fundlift představuje novou investiční příležitost - firmu PROMA real a.s. Více informací ZDE. Dolar rozšiřuje ztráty v dolarovém indexu i proti euru. Měny regionu v zisku, jediná koruna mírně slabší nad 25,85 za euro.

Co všechno (ne)víte o Smart Cities?

Města v okolních státech se postupně vyvíjejí a čím dál tím víc probíhá implementace technologií do veřejného života. Jak si vede Praha v porovnání se světovými metropolemi? Jak se od ostatních můžeme inspirovat a co se naopak u nás zavést nedá? I na toto téma se diskutovalo na přednášce Smart Cities: Zavádění nových technologií do veřejného prostoru, která se pod záštitou Roklen College uskutečnila 23. března na Vysoké škole ekonomické. Jak nám nové technologie ve městech vysvětlili primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová, děkan dopravní fakulty ČVUT Miroslav Svítek, místostarostka Prahy 3 Lucie Vítkovská, architekt Michal Postránecký a z ekonomického pohledu hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda?

Zavádění „Smart technologií“ v Praze

„Když jsem přijela na radnici, byla jsem trošku v šoku z toho, jak se řídí kupříkladu agendy, a můžu vám říct, že to určitě není smart, “ přiznala kriticky Adriana Krnáčová. Ve světových metropolích, jako je třeba New York, je již smart řízení města běžnou záležitostí, a paní primátorka považuje za velmi důležité zavést tento styl řízení města i v Praze tak, aby se pro občana práce s radnicí zefektivnila.

Daří se tedy nové technologie do Prahy zavádět? Sama Adriana Krnáčová sebekriticky uznává, že ne: „ Za mého ročního působení na radnici se nám nepovedlo zavést ani elektronickou spisovou službu.“ Vývoj města je důležitý, musí se posouvat dopředu, aby občané nemuseli ztrácet čas se zbytečnou byrokracií. Správa a fungování úřadů by se měly přizpůsobovat novým technologiím, které každodenně používáme. Má Praha z tohoto pohledu co nabídnout? Primátorka přiznává, že dokonce nemá důvod chodit na zahraniční přednášky, na které ji zvou, protože za Prahu nemá co říct. „Ale máme tady šikovné lidi, hromadu startupů, otevřeli jsme Praha startup centrum a budeme v tom pokračovat a dál se rozvíjet,“ doufá v posun primátorka.

FinTech Daily: Dubaj sní o bezhotovostní společnosti

Hlavní město má 57 městských částí a všechny mají svou vlastní agendu a zastupitelstvo, z čehož však také vyplývá prosazovaní svých vlastních zájmů, nápadů či změn. S tím pak souvisí náročnost spolupráce a těžké prosazování centrálních myšlenek přímo z radnice hlavního města. Primátorka Krnáčová, ale zároveň neváhala pochválit městské části za to, že nečekají a implementují své myšlenky samy bez centrálního rozhodnutí, na což navázala místostarostka Prahy 3, která je toho názoru, že smart cities musíme chápat jako komplexní koncept pro městskou část nebo pro celé hlavní město. „Bohužel, žádnou ucelenou kostru nám nedodali,“ přiznává Lucie Vítkovská.  Každý z nás v současnosti používá „smartphone“ a většina dne stojí na komunikaci založené na této technologii. Ve větších městech ve Spojených státech lze vypozorovat příklon k propojení technologií, a na severu Europy oproti tomu kladou důraz na ekologii. Lucie Vítkovská si myslí, že je tento přístup potřebné propojit, ale jako městská část nemůžou ovlivňovat například svoz odpadů a jiné ekologicky důležité procesy. Zastupitelka dodává, že je také potřebné dávat důraz na car-sharing, podporovat jiné dopravní možnosti a pracovat na takových aplikacích, které by tyto možnosti více zefektivnily.   

Implementace Smart Cities

Při implementaci Smart Cities je potřeba vedle idejí zároveň konzultovat i odborné hledisko, což pan Svitek nazývá čtvrtou průmyslovou revolucí a je to v podstatě propojování sítí. „Máme obyvatele, oni mají své aktivity a my se jim pokoušíme nabízet služby a měli bychom je nabízet co nejvíc efektivně,“ řekl k definici smart Cities děkan.

Evropská komise z hlediska propojování hodnotila víc než 100 měst na základě 74 indikátorů. V hodnocení se z českých měst objevila Plzeň a Ústí nad Labem a obě města se umístila v druhé polovině. „Pro nás je důležité, že vznikl implementační plán a bude se rozvíjet chytrá infrastruktura, smart goverment a chytrá mobilita,“ hodnotí výstupy z tohoto hodnocení děkan dopravní fakulty.   

Dnes můžeme díky chytrým technologiím virtualizovat vlastní svět a modelovat dopředu věci, které zavedeme do praxe pomocí dat, kterých se sbírá téměř neomezené množství. Pracuje se s nasbíranými daty v souvislosti se smart cities? „Vznikají kybernetiko – fyzické systémy, z hlediska smart cities se ale mluví o „cyber – social system“, aby se k plánům a virtualizacím přidal i sociální rozměr,“ vysvětluje Svítek. Data se dají získat i ze světla, a podle pana děkana můžeme využívat světlo k tomu, abychom určili i pohyby lidí po zemi; sám dokonce na takovém projektu pracuje.

Zelená volba Goldman Sachs: Tesla Motors

Zavádění nových technologií ale nemusí probíhat jenom „seshora“ z radnice, dopomáhat můžou developeři, a také obyvatelé. „Třeba v Německu se obyvatelé města dohodli a udělali si sdílení energie ze solárních panelů. Takže určitě se dá vybudovat smart city i skrz komunitní sítě, člověk se nesmí vytratit ani mezi novými technologiemi“ myslí si Svítek.  

Město je složitý útvar a změny jsou velmi pomalé a je velmi komplikované hovořit o jednom uceleném vzoru. Každé město je trochu jiné, každé město je originál a nelze všude bez výjimek zavádět kopii jednoho modelu. „Když něco ve svém městě nemáme, nemusí to být hned špatně,“ ozřejmuje architekt Postranecký, a zároveň dodává, že zavádění smart věcí je v současnosti trend i když přiznává, že postupný. „Velké změny zažije člověk jednou za život, když má štěstí, třeba já zažil revoluci,“ porovnává pan Postranecký.

Smart cities z ekonomického hlediska

Do systému smart cities můžeme zařadit kupříkladu i tramvaje, ve kterých funguje wi-fi síť. Pro Lukáše Kovandu je to symbol pokroku v zavádění nových technologií v Praze. „ Na sítě wi-fi se postupně navážou nové aplikace, díky kterým si budeme moct naplánovat rychlejší cestu MHD, čímž se celý systém zefektivní,“ predikuje Kovanda. Je notorietou, že se města postupně rozšiřují, venkov z hlediska urbanistiky ztrácí na významu a mladí lidé se postupně stěhují do měst. V roce 2012 se poprvé stalo, že žilo více lidi na venkově než ve městech. „V roce 2100 bude žít ve městech až 80 procent lidí celosvětově, takže bude velmi důležité zefektivnit celkový chod města,“ dodává hlavní ekonom Roklenu.

Smart Cities lze také využít v prevenci kriminality, jak lze pozorovat na příkladu města Cardiff. „V Cardiffu zavedli systém, díky kterému komunikuje policie a nemocnice. Tak jsou vyšetřovány i případy, které před tím nebyly ani hlášeny, a mapuje se kriminalita v různých oblastech, a podle toho jsou nasazovány i hlídky,“ chválí Lukáš Kovanda. Když se, ale sbírají data o každém našem pohybu, nabízí se automaticky otázka jejich zneužití. Nehrozí nám tedy zneužití dat od tzv. „Velkého Bratra“?  „Tomuto problému čelí celý koncept smart city a je velmi důležité, aby si sami lidé určili, po jakou hranici jsou ochotni se vzdát svých svobod výměnou za technologické výhody, protože data o nás už nebude sbírat jenom telefon, ale celé město,“  shrnuje tuto problematiku Kovanda.   

 

Newsletter