Nad očekávání lepší německá data o indexu PMI podpořila euro. Společná měna je v zisku nad 1,0650 dolaru za euro. Měny regionu ve ztrátě. Koruna se obchoduje kolem 25,30 za euro.

Co zmítá bitcoinem? Sentimenty a šuškanda na sociálních médiích

Bitcoin, dosud nejtypičtější symbol světa kryptoměn, prodělal i za svou stále ještě poměrně krátkou existenci, bezpočet cenových turbulencí. Jako vůbec první bitcoinový krach uvádí server LuvCrypto.com situaci z léta roku 2011, kdy se cena bitcoinu během krátké doby zhroutila ze 32 dolarů na 2 dolary, tedy téměř o 94 %. Nesrovnatelně více se ovšem o pádu nejznámější kryptoměny hovořilo v lednu letošního roku, kdy jeho cena spadla „jen“ o 55 %, a sice ze zhruba 19 tisíc dolarů na 8,5 tisíce dolarů.

I když podle hypotézy efektivních trhů platí, že cena finančního aktiva by měla být odvozena od jeho fundamentální hodnoty, v případě kryptoměn si jen málo lidí dovede představit, co to vlastně znamená. Budiž toho důkazem fakt, že ani v rámci odborné veřejnosti nepanuje shoda o tom, co například bitcoin vlastně je. Platební prostředek, investiční aktivum, anebo obojí?

Největší karamboly bitcoinu v grafech

Pokud bychom chtěli uvažovat o fundamentální hodnotě bitcoinu a dalších kryptoměn, pak nám na mysli patrně vytane jistá předzvěst blockchainové revoluce s potenciálem zcela změnit podobu dnešního bankovnictví, účetnictví, programování, ale například i veřejné správy či ve zkratce téměř jakékoliv sofistikované lidské činnosti, která nás napadne. Ta je ovšem přinejmenším pro drtivou většinu lidí stále ještě dosti nejasným pojmem na to, aby se od ní dala odvozovat nějaká hodnota.

Vědci ze Stevensova technologického institutu (Stevens Institute of Technology) tak letos v létě potvrdili to, co už všichni dávno věděli, a sice, že cena bitcoinu je určována daleko prostšími věcmi. Z jejich analýzy přitom vyplynulo, že významným faktorem je „šuškanda“ na sociálních médiích. O něco překvapivějším zjištěním pak může být to, že klíčové pohyby v rámci ceny bitcoinu nezpůsobuje ani tak „hlasitá menšina“ jako spíše „tichá většina“. 

 

K potvrzení své hypotézy tiché většiny došli autoři paperu, který byl publikován v odborném časopise Journal of Management Information Systems, na základě prozkoumání obsahu populárního fóra Bitcointalk, a to za poslední dva roky. Feng Mai zde se svými kolegy využil analýzu jazyka, která v příspěvcích uživatelů odhalovala tři kategorie sentimentů, a sice pozitivní, negativní a ostatní.

Když tým dále analyzoval vztah rozpoznaných sentimentů k pohybům v ceně bitcoinu, v souladu s očekáváním výskyt pozitivních sentimentů koreloval s růstem cen bitcoinu a naopak. Obsah příspěvků pravidelných a častých uživatelů se ovšem neukázal být nijak významný. Naproti tomu významnou vazbu vědci detekovali mezi zabarvením obsahu příspěvků nepravidelných a příležitostných přispěvatelů na fórum. „Tichá většina skutečně pohání cenu Bitcoinu,“ okomentoval výsledky Mai.

„Toto byl první robustní statistický nález, který ověřil, že cena bitcoinu je skutečně propojena se sociálními médii,“ dodal hlavní autor, podle kterého sice tento závěr může být intuitivní, avšak přesto jeho fundované potvrzení považuje za cenné. Tým Maie rovněž odhalil významnou vazbu mezi cenou bitcoinu a sentimenty odhalenými v příspěvcích na sociální síti Twitter, ve statistické analýze se jako další signifikantní faktory ukázaly být indexy volatility, ale i cena zlata či hodnota akciového indexu S&P 500.

Bitcoin jako mainstream? Začíná se chovat jako index S&P 500

Newsletter