Co způsobí zavedení EET v Česku?

Zkušenosti z celé řady západní Evropy, včetně Německa, dokládají, že zavedení nebo zintenzivnění odrazujících opatření typu elektronické evidence tržeb nevede ke zlepšení daňového výběru. Uvedl to hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Smysluplnějším zásahem by podle něj bylo snížení daňového zatížení, včetně zatížení sociálními odvody, které je v poměru k hrubému domácímu produktu v ČR jedno z vůbec nejvyšších v Evropě. ​

„Účinnějším opatřením by bylo zlepšení chodu státní správy, zalátání černých děr veřejných zakázek. Existence těchto děr připravuje ´erár´ o mnohem větší objem peněz než podnikatelé a živnostníci vyhýbající se své daňové povinnosti,“ řekl Kovanda. 

Schválení elektronické evidence tržeb oceňuje Svaz průmyslu a dopravy. Podle něho jde o klíčovou daňovou změnu, která má narovnat podnikatelské prostředí a zvýšit příjmy veřejného rozpočtu v rámci boje proti daňovým únikům. „Elektronická evidence tržeb je přínosem pro narovnání podnikatelského prostředí a pro poctivé podnikatele. Daně mají platit všichni,“ konstatoval prezident svazu Jaroslav Hanák.

Naopak podle prvního místopředsedy Strany soukromníků České republiky Rudolfa Baránka je schválení evidence tržeb rána pro všechny živnostníky a řadu menších a středních firem. „Plně podporujeme pravicovou parlamentní opozici v záměru podat ústavní stížnost ohledně zákona o elektronické evidenci tržeb,“ dodal.

„Pokud bude zavedení EET ve výsledku kompenzováno eliminací 15procentní sazby DPH, tj. pokud bychom se vrátili k systému dvou sazeb DPH (přičemž podnikatelé v pohostinství by čelili právě sazbě nižší, desetiprocentní), oslabí nepříznivý efekt na ekonomickou aktivitu a zaměstnanost, který jinak zavedení elektronické evidence způsobí,“ míní Kovanda. I když na základě výše popsané empirické zkušenosti s odrazujícími opatření nelze zavedení evidence tržeb hájit, tak pokud její zavedení povede ke zjednodušení daňového systému a snížení daní, jde vlastně o celkem vítaný výsledek. A to i za makroekonomického hlediska, doplnil ekonom.

Nižší sazby DPH má podle údajů Evropské komise ze září z okolních státu například Německo (19 a 7 procent). Slovensko má sazby 20 a 10 procent, Polsko základní sazbu 23 procent a snížené sazby osm a pět procent. Chorvatsko, které bylo inspirací pro evidenci tržeb, má základní sazbu 25 procent a sníženou sazbu 13 a pět procent.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý připomněl, že ve hře zůstává řada otázek. Jde podle něj především o to, jak vláda dostojí svému slibu nabídnout podnikatelům kompenzace za zvýšenou administrativní zátěž a náklady spojené s pořízením potřebného zařízení. „Důležité je i to, jak bude probíhat technické ukotvení evidence, jak je systém připraven na řešení případných technických potíží, či jaké vzdělávací programy nebo semináře pro podnikatele MF připraví,“ dodal.

Elektronická evidence tržeb je podle odborníka na nepřímé daně z PwC ČR Martina Diviše ze strany státu dobrým krokem, jak si zajistit, že mu neunikají daně. „Méně pozitivní však je, že přináší další administrativní zátěž i poctivým podnikatelům, kteří daně platí, jak mají. Na základě zkušeností našich klientů s kontrolním hlášením doufáme, že technické řešení EET bude na lepší úrovni,“ uvedl.

Newsletter