Máme za sebou listopadovou sérii makroekonomických dat. Na počátku tohoto měsíce přišla centrální banka s novou makroekonomikou prognózou a na základě svého inflačního výhledu rozhodla bankovní rada o letos již druhém zvýšení úrokových sazeb.
Jak inflační statistika, tak data z reálné ekonomiky trh překvapily svou vyšší dynamikou. Meziroční růst spotřebitelských cen se v říjnu vyšplhal na 2,9 procenta, výkonnost ekonomiky jako celku měřená reálným HDP se ve třetím čtvrtletí oproti stejnému obdobní loňského roku podle prvního odhadu zvedla o plných 5 %. Ovšem zatímco pro tržní analytiky byla tato čísla pozitivním překvapením, ne tak pro centrální bankéře. Ty ve své aktuální prognóze s těmito hodnotami počítali.
Nečekáme tedy, že by ČNB na zasedání před Vánoci úrokové sazby zvýšila. Ovšem v příštím roce uvidíme co čtvrtletí, to zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Co by mohlo některé centrální bankéře přimět ke zvednutí ruky pro vyšší sazby již na prosincovém zasedání, jak o tom v tomto týdnu promluvil viceguvernér Mojmír Hampl?
Podle nás to mohou být dva faktory. První je kurz koruny. Zde by vyšším sazbám nahrávalo, kdyby koruna ke konci roku oslabila v souvislosti s přivíráním spekulativních pozic a vybírání zisků. Druhým faktorem budou mzdy. A zde úterní zveřejnění dílčích statistik národních účtů skýtá prostor pro pozitivní překvapení i z pohledu ČNB. Zaměstnanost se totiž během třetího čtvrtletí dále zvýšila o dalších 0,8 %, meziročně je o 2 % výše. Je skoro záhadou, jak se to v situaci extrémně nízké nezaměstnanosti podařilo. Vysvětlením může být právě ještě vyšší růst mezd, než s jakým ČNB v prognóze počítá.
(psáno pro deník E15 publikovaný 16. listopadu)
