Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Covidem způsobená recese zasáhla více ženy než muže

Zdroj: Depositphotos

Omezení ekonomiky a zavření škol a školek během COVID-19 vedlo k ekonomické recesi, růstu finančního stresu domácností, psychickým problémům a nárůstu domácího násilí. Rozdílné postavení žen a mužů na trhu práce, v domácnosti, ale i společenské normy vedly k rozdílnému dopadu COVID-19 na ženy a muže. V nedávném článku publikovaném v Journal of Economic Perspectives se Stefania Albanesi a Jiyeon Kim věnují jednomu z problémů, a to dopadům COVID-19 recese na zaměstnanost mužů a žen.  

V minulých – standardních – recesích platilo, že zaměstnanost žen především těch vdaných byla oproti zaměstnanosti mužů méně cyklická, či dokonce proticyklická. Zaměstnanost žen, tedy podíl pracujících žen na populaci, určuje ochota žen pracovat (tj. nabídka práce) a poptávka ze strany zaměstnavatelů. K nižší cykličnosti zaměstnanosti žen přispívají oba mechanismy. Jednak růst nabídky práce druhého vydělávajícího v době zvýšené ekonomické nejistoty funguje jako pojištění domácnosti proti ztrátě příjmů. Jednak jsou ženy zastoupené převážně ve veřejném sektoru a v sektoru služeb, které jsou méně cyklické. Díky oběma faktorům je pokles podílu pracujících žen v dobách recese menší než u mužů.

V recesi vyvolané COVID-19 se však podíl pracujících žen propadl výrazněji. Důvody lze opět hledat na straně nabídky i poptávky. Ženy jsou disproporčně častěji zaměstnané v sektoru kontaktních služeb, které byly zasažené silněji. Při detailnějším pohledu na strukturu zaměstnanosti v USA je patrné, že v rizikových odvětvích, která jsou vystavena vysoké míře mezilidského kontaktu, jako je například vzdělání, zdravotní péče nebo gastronomie, je podíl žen kolem 75 %. Naopak muži jsou významněji zastoupeni v oblasti, ve které dochází k nižší míře mezilidského kontaktu, jako jsou například přeprava, stavebnictví, lesnictví, rybaření, správa objektů atd. Pokles poptávky po práci tak výrazněji zasáhl ženy.

Vinou omezení školní a předškolní péče dětí muselo mnoho domácností omezit i svoji nabídku práce. A jelikož to zpravidla byly ženy-matky, kdo opustil trh práce a věnoval se péči o děti, přispěl k většímu poklesu podílu zaměstnanosti mezi ženami i nabídkový mechanismus.

Podle Albanesi a Kim měl na rozdíl v propadu zaměstnanosti mezi muži a ženami větší vliv nabídkový mechanismus.  Neochota či spíše nemožnost žen-matek pracovat vysvětluje zhruba dvě třetiny rozdílu propadu, a je tak z obou mechanismů důležitější. Výsledky implikují, že kompenzace dopadů COVID-19 by měly explicitně započítat dopady způsobené péčí o děti. Výsledky výzkumu lze ale číst i jako další příklad toho, jak zásadní je veřejná politika, tj. (ne)dostupnost školek a škol, a jak ovlivňuje ekonomickou aktivitu především žen. A v neposlední řadě, jak ekonomicky drahé je nemít dostatek míst pro děti v předškolní péči.

V českém prostředí o rozdílných dopadech COVID-19 na muže a ženy psali již vloni v létě Andeas Menzel a Martina Miotto. Ve své IDEA studii představují důvody, proč pravděpodobně budou dopady COVID-19 horší na ženy než na muže. Kromě dvou již zmíněných důvodů (vetší zastoupení v zranitelných odvětví a péče o děti), které vedly k většímu nárůstu nezaměstnanosti u žen, autoři zmiňují i jejich větší riziko stát se obětmi domácího násilí, které v době uzavření ekonomiky vzrostlo.

Newsletter