Čtvrtstoletí Mladého ekonoma

Soutěž Mladý ekonom, za kterou stojí Česká společnost ekonomická, existuje již 25 let. Povědomí o ní roste, což potvrzuje objem přihlášených prací. Stejně tak se zvýšila i jejich kvalita. Letos jsme posuzovali 21 prací a všechny byly velmi dobré, řekl v rozhovoru pro Roklen24 Kamil Galuščák, poradce bankovní rady České národní banky a prezident České společnosti ekonomické (ČSE).

Soutěž Mladý ekonom České společnosti ekonomické funguje již od roku 1994. Jak se od svého začátku soutěž změnila?

Pořádání této soutěže je jednou z klíčových aktivit ČSE, která má podpořit profesní růst laureátů. Letos máme již 26. ročník. Nejsem velký pamětník, ale co se týče pravidel soutěže, nezaznamenal jsem významné změny. Možná se zvýšilo povědomí o soutěži. Dostáváme zvyšující se počet prací českých ekonomů působících v zahraničí, řada prací je také od cizinců studujících v ČR. Větší mezinárodní provázání soutěže je jasným znakem pozitivních změn. Z dnešního pohledu je samozřejmostí, že výzvu vyhlašujeme také v angličtině.

Změnila se i kvalita zaslaných prací?

Kvalita prací se určitě zvyšuje, stejně tak roste jejich počet. Letos jsme posuzovali 21 prací a všechny byly velmi dobré. Vybrat vítěze nebylo vůbec jednoduché.

Kromě ceny ME ČSE uděluje i další dvě ceny – Cenu Kateřiny Šmídkové a Cenu za dlouhodobý přínos k rozvoji českého ekonomického učení. Mohl byste je trochu přiblížit?

Cenu Kateřiny Šmídkové udělujeme teprve od roku 2015. Cena je pojmenována po významné české ekonomce, která působila na Institutu ekonomických studií UK, v ekonomickém výzkumu ČNB a dlouhodobě také v představenstvu ČSE. Smyslem ceny je ocenit české ekonomky a zahraniční ekonomky dlouhodobě působící v ČR s mimořádně kvalitní publikační činností, zejména na začátku profesní dráhy. Cena byla dosud udělena třikrát. Cenu za dlouhodobý přínos k rozvoji českého ekonomického učení ČSE uděluje příležitostně vynikajícím představitelům české ekonomické vědy. Oceňováni jsou ekonomové, kteří jsou profesně spjati s ČR a zapsali se do dějin ekonomie svými publikacemi či působením při výchově mladých generací ekonomů.

Letos v září se uskutečnila společná konference České a Slovenské ekonomické společnosti. Splnila očekávání? Lze počítat, že se bude v nadcházejících letech opakovat?

Se slovenskými kolegy se pracovně setkáváme při mnoha příležitostech. Naše výroční konference organizujeme v podobném formátu, proto jsme se již delší dobu domlouvali na společné konferenci. Jsem rád, že se nám letos v září podařilo tuto myšlenku realizovat. Je to také velká zásluha kolegů a kolegyň z Mendelovy univerzity v Brně, kde se konference konala. Prezentované práce byly z různých oborů ekonomie. Jejich kvalita, stejně jako kvalita diskusí, byla vysoká. V podstatě jsme rozšířili teritorium pro zasílání prací, takže jsme pro dvoudenní konferenci měli větší možnosti výběru. Naše očekávání byla nadmíru splněna. Na konferenci jsme spolupracovali také s Maďarskou ekonomickou asociací. To bylo naším příspěvkem do nedávno vzniklé spolupráce ekonomických asociací zemí V4, kde jsme loni na jaře podepsali nezávazné memorandum o spolupráci. Netroufám si odhadnout, zda se společná konference bude opakovat, nezáleží jen na nás. ČSE pořádá svoji výroční konferenci jednou za dva roky a ta letošní byla navíc. Produkce odborných prací je v této části Evropy značná, takže prostor tu existuje.

Lobbista, politik a mladá česká ekonomka

Kromě konferencí se ČSE věnuje i rozvoji výuky ekonomie na středních školách svým programem Experti do škol. Kde se vzal tento nápad a jak se ho mohou školy a experti účastnit?

Byl to nápad zapálených lidí z představenstva ČSE. Někdy v roce 2012 vznikla pracovní skupina pro finanční vzdělávání, ve které byla například Eva Zamrazilová, tehdejší členka bankovní rady ČNB. Skupina představila odvážnou vizi projektu přednášek a besed ekonomických odborníků především z řad vysokoškolských pedagogů na středních školách.

Projekt Experti do škol se stal jednou z nosných činností ČSE na poli popularizace ekonomie. Letos jsme fungování projektu vyhodnotili a navrhli několik vylepšení, která by měla pomoci zvýšit jeho regionální dosah. Přednášející se ve velké míře rekrutují ze zaměstnanců kolektivních členů ČSE, kterými je 16 vysokých škol a fakult ekonomického zaměření z celé ČR a také ČNB. Informace o projektu lze nalézt na webových stránkách ČSE. Zapojit se může kterákoli střední škola tím, že se nám ozve. Uvítáme také zájem dalších přednášejících o účast v projektu.

Působíte jako poradce bankovní rady ČNB. Co taková práce obnáší?

Na této pozici působím třetím rokem. Je specifická tím, že její záběr je přes všechny činnosti, které ČNB vykonává. Obnáší přípravu stanovisek k vybraným materiálům projednávaným bankovní radou, prezentací a vystoupení a také četné diskuse nad zásadnějšími tématy. V rámci možností se podílím i na výzkumu.

ČNB spolu s IES FSV a CERGE-EI patří podle žebříčku RePEc mezi tři nejlepší výzkumné ekonomické organizace v ČR. Na co se zaměřuje a jak funguje výzkum v ČNB?

Výzkum v ČNB se zaměřuje na témata, která jsou relevantní pro činnosti vykonávané ČNB. Sem patří měnová politika a finanční stabilita. Zkoumají se zejména dopady opatření ČNB a vývoj modelů a metod prognózování ekonomického vývoje a zátěžových testů finančního sektoru. Jde o to, aby výzkum pomáhal ČNB vykonávat jí svěřené hlavní činnosti co nejlépe. Z určitého nadhledu lze říci, že výzkum sleduje především témata z hlavního proudu ekonomie, který se odráží v nejlepší praxi světových centrálních bank. Nikdo ale neví, co bude tím hlavním proudem za několik let, takže je potřeba se trochu věnovat také nekonvenčním tématům. ČNB to dělá, jak nejlépe může. Předpoklady k tomu má velmi dobré.

Jak si vůbec stojí úroveň ekonomického vzdělání a výzkumu v ČR v porovnání se světem?

ČR v tomto není žádná popelka. Mám na stole 21 prací z letošní soutěže Mladý ekonom roku, a jak jsem řekl, všechny jsou moc dobré. Posuzovali jsme je anonymně, ale když teď vidím, kde všude autoři působí, motá se mi z toho hlava.

Podobně když si vezmu do ruky třeba program naší poslední bienální konference, kterou jsme měli loni na podzim, či program letošní konference se Slovenskou ekonomickou společností, tak za to by se nestyděla žádná jiná ekonomická asociace v kterékoli zemi. Na tom je jasně vidět, které obory ekonomie jsou v poslední době v popředí zájmu a které mají v této zemi určitou tradici. Také jsem si nemohl nevšimnout, že jdou nahoru i akademická pracoviště mimo Prahu. Jsem rád, že u toho můžu být.

Kamil Galuščák působí v České národní bance na pozici poradce bankovní rady. V ČNB pracuje od roku 2000 převážně v oblasti výzkumu, v letech 2015–2016 byl ředitelem samostatného odboru ekonomického výzkumu. Od roku 2018 je prezidentem České společnosti ekonomické. Je místopředsedou Vědecké rady MPSV. Externě vyučuje na Institutu ekonomických studií UK v Praze.

 

Newsletter