Výnos desetiletého amerického dluhopisu ochráněného o inflaci, tzv. TIPS, klesl pod -1,13 %. Dolar nehledě na to posiluje proti euru pod 1,1800 EURUSD. Procyklické měny oslabují, výprodejní tlak pozorujeme i u měn regionu. Koruna oslabuje nad 25,70 za euro.

Čtyřdenní pracovní týden? Spokojenost i produktivita

Vědecká studie Daniela Sgroie z  University of Warwick prokázala existenci přímého spojení pocitu štěstí lidí s jejich produktivitou v práci. Na Novém Zélandu se této myšlenky následně ujala soukromá finančně-poradenská firma, která po osmitýdenním experimentu zavedla čtyřdenní pracovní týden natrvalo, aby tak zvýšila spokojenost zaměstnanců. A společnost opravdu s odstupem času oznámila nárůst produktivity svých pracovníků.

Pětidenní pracovní týden není v moderní společnosti odjakživa. Volnou sobotu začali zavádět podnikatelé až počátkem 20. století. Mezi prvními byl legendární Henry Ford, který ve své továrně zkrátil pracovní týden z 60 na 40 hodin. Důvodem byla menší únava při práci a větší produktivita zaměstnanců během směn.

V 21. století by mohl větší efektivitu zaměstnanců podpořit ještě jeden den volna týdně navíc. To, co má největší vliv na spokojenost lidí, je totiž rovnováha mezi prací a soukromým životem, uvedl pro BBC profesor z Oxfordské univerzity Jan-Emmanuel De Neve. A jednou z možností, jak nad rámec současnosti uspokojit zaměstnance, by mohl být právě třídenní víkend, sdílí stejný názor jako De Neve psycholog Adam Grant, který vystoupil na nedávné konferenci World Economic Forum v Davosu.

„Řekl bych, že čtyřdenní pracovní týden by byl přesně tím, co z hlediska rovnováhy mezi soukromým životem a prací hledáme. Měl by otevřít nové možnosti produktivity práce, jež by měla převážit nad tím, o kolik by byl pracovní týden zkrácen,“ vysvětlil dále De Neve. Vztah mezi pocitem spokojenosti a produktivitou práce byl potvrzen již zmiňovanou studií Daniela Sgroie z University of Warwick z roku 2015. Její účastníci byli například o 8 až 12 procent produktivnější, pokud před prací snědli čokoládu nebo před provedením pracovního úkonu sledovali vtipné video. Produktivní naopak nebyli v případě ztráty blízkých v daný pracovní den.

Velká záchodová krize? Pomoci má umělá inteligence

S předpokladem „spokojenost = produktivita“ koresponduje i experiment, který provedla novozélandská firma Perpetual Guardian. Po zkrácení pracovního týdne z pěti na čtyři dny, které trvalo po dobu osmi týdnů, byly publikovány závěry, dle kterých bylo pozorováno zlepšení týmové práce a intenzivnější zapojení do pracovního procesu. Volně přeloženo, méně „flákání“ a také snížení stresu zaměstnanců.

Tento experiment však nebyl kvitován úplně všemi zaměstnanci. Někteří si museli pracovní dny prodlužovat, aby mohli dokončit penzum práce, které nebyli během čtyř dní schopni stihnout ani se zvýšenou produktivitou. Určitá skupina pracovníků by tak zavedení tohoto systému pravděpodobně „odskákala“ za ostatní.

Vyhrál Ekonomickou olympiádu. Řešil sazby s viceguvernérem ČNB

Ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu se ale nehlásí pouze menší novozélandská firma a několik akademiků. Angažovat se začaly i britské odbory, které požadují zkrácení pracovního týdne o jeden den. Klíčovou otázkou zůstává, jestli by firmy, a v důsledku i celá ekonomika, byly opravdu minimálně stejně produktivní jako předtím. Společnost Perpetual Guardian během experimentu odhadovala zvýšení produktivity zaměstnanců o 20 procent, což se ve výsledném výstupu rovnalo úbytku odpracovaných hodin.

Vztah mezi delší pracovní dobou a nižší produktivitou ukazují i data OECD. Extrémními případy jsou státy východní Asie nebo Řecko. Poslední jmenovaná země patří mezi ty z EU s nejdelším pracovním týdnem, avšak z hlediska produktivity k těm vůbec nejhorším. Stejně tak vypadá situace v Japonsku a Jižní Koreji. Oba státy mají jednu z nejhorších produktivit v rámci OECD.

 

Newsletter