Světové akciové trhy za sebou nemají nejlepší měsíc. Lze čekat obrat k lepšímu, nebo jde o trvalejší změnu? Jaké jsou důvody stávající situace?
Jak lze hodnotit pokles nejvýznamnějších akciových trhů za poslední měsíc? Je to překvapivý výsledek?
Zase až takové překvapení to není. Už v létě se poměrně intenzivně debatovalo nad tím, zda například americký akciový trh není vzhledem k výkonnosti celé tamní ekonomiky nadhodnocený. Otázkou nyní je, zda jde pouze o krátkodobou korekci, či trvalejší změnu trendu – připomeňme, že akciové trhy v USA v trendovém pohledu poměrně setrvale rostou od března 2009. Odpověď na tuto otázku závisí na tom, do jaké míry byl dosavadní růstový trend primárně výsledkem extrémně uvolněné měnové politiky americké centrální banky a jejích nekonvenčních opatření typu kvantitativního uvolňování. Nynější poklesy totiž patrně do značné míry souvisí s nejistotou, která obestírá plánované ukončení kvantitativního uvolňování, k němuž by mělo dojít tento měsíc. Představitelé americké centrální banky se ale začínají vyjadřovat v tom smyslu, že uvolňování skončí možná až v první polovině roku 2015. Na akciových trzích podněcuje stávající politika americké centrální banky například takzvané zpětné odkupy akcií, kdy firmy a korporace využívají příhodného prostředí, daného politikou centrální banky, a „šponují“ tak kursy svých vlastních akcií. To samozřejmě významně přispívá k vzestupu celého akciového trhu.
Důvody poklesu akciových trhů ale pochopitelně nejsou v jiných zemích úplně shodné jako v USA. Například v Německu ekonomika zpomaluje z důvodu neblahého dopadu sankcí a protisankcí souvisejících s konfliktem na Ukrajině. Dále se v jejím útlumu projevuje nákladná přeměna německé energetické strategie, kladoucí mnohem větší důraz na obnovitelné zdroje energie. Neprospívá ji ani to, že Evropská centrální banka zatím spíše tápe ve snaze nastartovat ekonomiku eurozóny, a ani nejistota spjatá s výsledky zátěžových testů bank v eurozóně, které budou známy příští víkend.
Souvisí to jen s vybíráním zisků, případně omezením tištění peněz, nebo je za tím také očekávaný zhoršující se reálný stav ekonomik?
Shrneme-li to, plyne nynější situace na světových akciových trzích primárně z nejistoty investorů. Ti jsou nejistí stran dopadů ukončení kvantitativního uvolňování v USA, stran výsledku zátěžových testů v eurozóně, které do značné míry předurčí úspěšnost stávajících a chystaných programů poskytování likvidity Evropskou centrální bankou, či stran výsledku parlamentních voleb na Ukrajině a dalšího vývoje tamního konfliktu.
Nemusíme se obávat nějaké další přicházející recese?
Pokud bilance dopadů výše zmíněných událostí bude negativní, pravděpodobnost recese významně vzroste. To platí pro eurozónu (třeba v Německu už ostatně mírná recese vlastně probíhá), nikoli pro Spojené státy, tam zatím recese nehrozí ani v případě uvedeného neblahého vývoje všech popsaných událostí.
Jaká je předpověď do konce roku?
Zatím se lze přiklánět spíše k tomu náhledu, že jde o korekci, nikoli začátek dlouhodobého poklesu. Ze tří následujících důvodů.
Zaprvé, pokud se ukáže, že nejistota spjatá s ukončením kvantitativního uvolňování v USA má opravdu zásadní negativní dopad na tamní oživování, které je například na trhu práce zatím poměrně křehké, americká centrální banka pravděpodobně prodlouží období aplikace uvolňování minimálně do první poloviny roku 2015. To akciové trhy v USA, ale i jinde ve světě, do jisté míry uklidní a mnohde jim to zřejmě přinese i růstový impuls.
Zadruhé, bude-li se recese v Německu prohlubovat a zátěžové testy bank dopadnou spíše hůře než lépe, Němci zřejmě ochotněji přistoupí na to, aby Evropská centrální banka podnikla nějakou formu plnohodnotného kvantitativního uvolňování. To sice samo o sobě nebude spásou evropské ekonomice, ale koupí to europolitkům i akciovým trhům v Evropě určitý čas.
Zatřetí, zdá se, že napětí kolem ukrajinsko-ruského konfliktu polevuje. Parlamentní volby na Ukrajině samozřejmě mohou situaci opět vyhrotit, mohou ale také přispět k jejímu dalšímu zklidnění. To už by poté mohlo být takového rázu, že by se následně začala uvolňovat sankční opatření na obou stranách konfliktu. To je kýžené jak z hlediska ekonomik v eurozóně, tak i z hlediska ekonomik konfliktem přímo ovlivněných, jako je pochopitelně ta ruská, ukrajinská, ale i česká.
