Dolar oslabuje vůči euru i v dolarovém indexu. Nejistota kolem brexitu drží libru ve ztrátě. Jako bezpečný přístav zafungoval švýcarský frank. Měny regionu zůstávají také ve ztrátě. Koruna krátce oslabila nad 26,40 za euro.

Čtyři věci, kterými si při práci s daty koledujete o velký průšvih

Jak ukázal průzkum KPMG Global z letošního roku, 59 % z oslovených generálních ředitelů největších světových firem plánuje využít koronavirovou krizi k zrychlení digitalizace a 77  % bude dál rozšiřovat digitální způsob práce. Digitalizace a digitální transformace, to jsou s oblibou skloňované termíny především dnešní doby. Ale je to opravdu tak samozřejmé a srozumitelné všem? Co přesně by mělo být cílem digitalizace? A jaké jsou čtyři věci, kterými můžete při práci s daty způsobit ty největší průšvihy? Nejen to vysvětlovali během konference KPMG Data Festival 2020 Ota Novotný, ředitel XPort a vedoucí Katedry informačních technologií na VŠE, a David Slánský, partner KPMG.

Představte si staré natahovací hodinky s ručičkami, klasického zástupce analogového světa, a vedle nich jednoduché digitální hodinky ukazující čas číslem na displeji. Jak moc přínosná je v tomto případě stejná informace převedená do digitální formy? Na tomto ilustrativním příkladu vysvětloval David Slánský, že bez dat a analytiky bude digitalizace jen opakování stávajícího stavu a nikam vás neposune. Cílem organizací by tedy nemělo být jen převést své procesy nebo vstupy do digitální formy, ale podpořit a rozvíjet takzvanou chytrou digitalizaci, která následně umožní získat informace a vhledy, na základě kterých můžeme sebe nebo organizaci dál zlepšovat. V příkladu s hodinkami by za úspěšný produkt digitalizace byly považovány chytré hodinky, které nás umí například informovat o kvalitě našeho spánku a dávat navazující doporučení.

Další závěr celosvětového průzkum KPMG odhalil, že koronavirová krize rozdělila nové technologie na ty, které jsou hezké, ale nedůležité, a na technologie, které jsou naopak esenciální pro budoucí přežití firem. “Mezi esenciální technologie patří procesní automatizace, umělá inteligence a chytrá analytika,” citoval z průzkumu David Slánský.

“Do umělé inteligence a big dat přitom již nějakým způsobem investuje 98,8 % firem, přičemž necelých 70 % považuje AI za novou technologii s největším dopadem, přes 70 % již dosáhlo měřitelných efektů při použití AI a více než 80 % investuje do big dat a umělé inteligence kvůli transformaci a inovaci,” představil výsledky dalšího zajímavého průzkumu od NewVantage Partners David Slánský. Kompletní velikost trhu otevřených dat v Evropské unii za období 2016 – 2020 přitom činí 1,3 miliardy eur.

Za smutná čísla ovšem řečníci považují statistiky ohledně přístupu některých společností k vlastním datům a k tzv. data-driven kultuře. Pouze polovina dotázaných firem se chová k datům jako k business aktivům a vnímá tedy jejich hodnotu, přes 90 % firem považuje lidi, business a kulturu jako hlavní překážku k zavedení datové kultury a pouze necelých 27 % datovou kulturu již opravdu zavedlo.

Jelikož na negativních příkladech se lépe ukazuje, jak lze něco pokazit, řečníci David Slánský a Ota Novotný vzhledem ke svým dosavadním zkušenostem zformulovali čtyři věci, které vás spolehlivě proslaví a přivedou vaši instituci do průšvihu. Které to jsou?

1/ Vykašlete se na data a vůbec je nezpracovávejte.

2/ Pokud už data zpracováváte, tak jim stejně nevěřte a řiďte se intuicí.

3/ Když už jim věříte, tak předpokládejte, že všichni ostatní ve firmě jim rozumí stejně jako vy.

4/ Když máte správná data, všichni chápou, co z dat vyplývá a hrozí průser, tak to začněte okázale ignorovat – zvláště pokud to celé řídíte.

Příklad posledního ze zmiňovaných průšvihů lze deklarovat na grafu vývoje koronavirové epidemie v České republice. “Pokud mám data, tak si je neschovávám. Pokud to není státní tajemství, tak bychom je měli vidět. Pokud by data byla ve správné formě v otevřených sadách a všichni by na ně viděli, pak by se nestalo, že ti, co měli přijít, nepřišli,” komentoval aktuální situaci Ota Novotný.

Jako další průšvih při práci s daty uvedli řečníci příklad jedné nejmenované vládní organizace v jedné nejmenované zemi v Evropské unii, která přišla o část dat o pozitivně testovaných pacientech na COVID-19. Důvodem bylo uchovávání dat v Excelu, a to ještě ve staré verzi, která má limit 64 000 řádků, přičemž při předávání dat mezi laboratořemi a centrální organizací byl tento limit překročen. Než se přišlo na to, že část dat chybí, uplynulo 8 dní, což ve výsledku znamenalo zkomplikování léčby pro necelých 16 000 pacientů s koronavirem.

Data jsou tedy velmi důležitá a hodnotná komodita, ačkoli oproti například vozovému parku firmy nebo souboru nemovitostí může být odhad hodnoty vlastněných dat oříšek.

Závěrečná doporučení od řečníků Oty Novotného a Davida Slánského tedy zní:

  1. Postarejte se o to, aby vaši uživatelé rozuměli datům a analytice a uměli data používat – podporujte datovou gramotnost ve vaší organizaci.
  2. Pokud už máte datovou gramotnost, ujistěte se, že všichni rozumí daným analýzám a používaným grafům ve vaší organizaci – zajistěte kvalitní komunikaci.
  3. Pečujte o vaše data a o jejich hodnotu.
  4. Starejte se o to, aby vaše datová analytika byla použitelná více než jednou.

Právě osvětě v oblasti dat a všemu, co s nimi souvisí, se věnovala konference KPMG Data Festival, která proběhla v pátek 23. října. Konferenci spolupořádali xPort Business Accelerator VŠE, FIS VŠE a expertní platforma pro datovou analytiku a její rozvoj Data&Business.Vše za mediální podpory serveru Roklen24.

Newsletter