Ačkoliv standardní ekonomická teorie nahlíží na zaměstnance jako na jedno z tisíce zaměnitelných koleček v kolesu výrobního procesu, odborníci na lidské zdroje vědí, že aby ze sebe člověk vydal to nejlepší, je potřeba ho k tomu pořádně motivovat. Jak by však taková účinná motivace měla vypadat?
„Bolest a potěšení nás ovládají ve všem, co děláme, ve všem, co říkáme a ve všem, co si myslíme,“ začíná svůj článek na toto téma publikovaný na Harvard Business Review Tali Sharot, odbornice na kognitivní neurovědy z University College London, citací Jeremyho Benthama. A to, na co filozofický velikán 18. století přišel pouhou intuicí, nyní potvrzují moderní výzkumy za pomoci sofistikovaných metod.
Lipstick effect: Rtěnka jako recept na lepší schopnosti?
Limbický systém, který je důležitý pro emoce a motivaci, ovlivňuje celý zbytek našeho mozku a s ním i každý aspekt našeho bytí, včetně rozhodnutí, která činíme. Studie, kterou provedla newyorská státní nemocnice, se soustředila na to, jak má zdravotnický personál přimět k tomu, aby si před a po kontaktu s pacientem umýval a dezinfikoval ruce. I přesto, že bylo všem stále zdůrazňováno, jak je toto základní pravidlo důležité pro prevenci šíření nemocí, a přesto, že byli doktoři a sestřičky dokonce monitorováni kamerami (!), jej důsledně dodržovalo pouze zhruba 10 % personálu.
Když negativní motivace v podobě varování před epidemiemi nefungovala, rozhodlo se na to vedení nemocnice jít opačnou cestou. Vedle umývacích zařízení, kde byla předtím umístěna upozornění o následcích nedostatečné hygieny v nemocničních zařízeních, byla umístěna elektronická tabule, která každého, kdo si umyl ruce, odměnila zobrazením pozitivního nápisu „Good job!“ (Dobrá práce).
Pracovní doba vs. produktivita: Víme, co říkají data – Roklen24.cz https://t.co/ae60FKBr4N @roklen24 #economy #Productivity pic.twitter.com/oI46ktpdsF
— Roklen24.cz (@roklen24) 19. září 2017
A světě div se, během čtyř týdnů si začalo poctivě umývat a dezinfikovat ruce 90 % zdravotnického personálu. Experiment byl zopakován i v dalších odděleních nemocnice a výsledky byly podobné. A vše jen díky takové zdánlivě bezvýznamné věci. Zdá se tedy, že pozitivní motivace funguje mnohem lépe než ta negativní.
A jak dokládá Sharot, k podobným závěrům dochází i další výzkumy. Studie například ukazují, že malé finanční odměny za cvičení nebo zdravé stravování jsou úspěšnější při snaze o změnu životního stylu než varování před obezitou a onemocněním. Okamžitá zpětná pozitivní vazba zkrátka nese okamžité pozitivní výsledky.
Toto zjištění je v souladu se závěry studie samotné Tali Sharot a jejích kolegů, kteří zjistili, že lidský mozek dekóduje pozitivní informace mnohem snadněji než ty negativní. Lze to vysvětlit lidem vlastním předsudkem přehnaného optimismu, který známe z behaviorální ekonomie, kvůli kterému mají lidé pocit, že zatímco pozitivní informace jsou pro ně relevantní, ty negativní už tolik ne.
Trh práce budoucnosti? Na jednu pozici na celý život zapomeňte
