Ďábel jménem fast food

Rychlé občerstvení, způsob stravování, který nepřišel se svítícími žlutými oblouky na vysoké tyči poblíže dálnic, ale vyskytl se již ve starověkém Římě nebo východní Asii, kde se nenacházelo nic jiného než stoly s nudlemi. Rychlému občerstvení se v historii dařilo hlavně v urbanistických oblastech, což se nezměnilo do dnešních dní, přestože dnes je možné nalézt McDonald, KFC a další známé ve většině civilizovaného světa.

V minulosti se ve stánku s rychlým občerstvením dalo koupit skutečně vše, od výše zmíněných nudlí až po ústřice a jiné mořské plody. K vzniku novodobých fast foodů napomohl v roce 1916 americký White Castle, jenž návštěvníkům restaurace otevřel kuchyni a zpopularizoval tím hamburgery. Skutečný nástup však nastal po druhé světové válce s nástupem McDonaldu a jejich Drive Thru, který si rodiny skutečně zamilovali. Od této doby se odvětví mnohonásobně zvětšilo až na současných 568 miliard USD výnosů ročně po celém světě a 225 miliard USD výnosů v rámci USA (dle výzkumu IBISworld). Odvětví má výhled růstu na 617,6 miliard USD výnosů celosvětově, resp. 246 miliard v USA v roce 2019. V tomto odvětví je zaměstnáno přes 13 milionů lidí na celém světě.

Poměr tržeb vůči celosvětovým tržbám, Zdroj: Plunkett Research

Přestože se odvětví takto rozrostlo, tak v posledních několika letech se jeho veřejný obraz zhoršil. Fast foody bývají převážně kritizovány za své produkty, jež jsou nezdravé a vedou k obezitě, a za kvalitu surovin používaných při jejich výrobě. Kontroverze také vyvolává reklama zaměřená na dětské spotřebitele. Kritika se také nemusí minout jejich přístupu k zaměstnancům. S tímto image se snaží fast foody urputně bojovat. Zavádějí méně kalorické produkty a pro výrobu využívají zdravější suroviny. McDonald například chce do roku 2017 v USA přestat používat kuřata krmená látkami s antibiotiky. Simultánně se má rozšířit používání tzv. cage-free eggs (vajíčka snášená slepicemi nechovanými v klecích). Ke stejným krokům se v minulosti zavázaly také Burger King, Nestlé SA či Starbucks Corp. a tím přeměnily poptávku po vejcích v USA. Další řetězce přestaly využívat nebo omezují využívání umělých barviv. U nás si například při návštěvě McDonaldu můžete všimnout propagace používání českých ingrediencí s historií jejich původu.

Fast foody však stále zůstávají pod tlakem veřejnosti a proti jejich dalšímu rozvoji může zasáhnout rostoucí obliba zdravé výživy, především ve vyspělých státech. Dalšími negativními faktory jsou nové regulace ze strany státu, popřípadě skokové zdražení jednotlivých surovin, přičemž řetězce již dnes čelí zdražování hovězího masa. Společnosti jsou také pod tlakem zlepšujícího se trhu práce a odborů v USA, které povede k zvyšování nákladů na mzdy. V listopadu se konal protest za zvýšení mzdy ve fast food řetězcích na 15 USD za hodinu. Podobné představy o zvedání minimálních hodinových mezd nyní zaznívají i z úst politických představitelů, což však může být pouze jejich předvolební tah. Takové zvednutí by bylo jistě postupné v rozmezí několika let, přesto by to bylo zvýšení o 76 % z dnešních průměrných 8,5 USD na hodinu. Negativní nálady proti řetězcům se také mohou projevit zvýšením nákladů za reklamu.

McDonald’s zavádí objednávky prostřednictvím tabletů

Na druhou stranu mezi silné stránky a příležitosti patří stále rychlost obsloužení zákazníka. V dlouhodobém měřítku jistě není na škodu růst světové populace o cca 1,1 % ročně (80 mil.). Pozitivní je také trend stravování se více „venku“ než v domácnosti. Dle americké restauratérské organizace National Restaurants Association v květnu 2015 poprvé v historii USA prodeje v restauracích předčily prodeje potravin v obchodě. Přestože je tento trend nepopiratelný, statistika může být poněkud zavádějící, jelikož v ní nejsou zahrnuty giganti jako je WallMart či Target, jež jsou braní jako všeobecný retail prodejce, přestože také prodávají potraviny. Dle zmíněné asociace by se útrata v restauracích měla zvednout o 3,8 % v roce 2015. Na co také nesmíme zapomenout je dostupnost fast foodů a cena jejich produktů. Možná si to v České republice neuvědomujeme, ale v západních zemích a USA patří fast foody mezi nejlevnější formy stravování. Oproti tomu se přechod na zdravou či bio výživou může pěkně prodražit. Kapitolou samo pro sebe by byly možnosti pro rozvoj fast foodů se zdravými a lehkými produkty.

Potřeba je také zmínit model, ze kterého společnosti generují svůj zisk. Jednotlivé restaurace jsou buď provozovány napřímo samotnou společností, nebo na bázi franchisingu. V případě přímého provozování společnost nese všechny náklady a starosti o provoz restaurace. Na druhou stranu také dostává veškerý výnos. V případě franchisingu se provozovatel restaurace většinou stará o dennodenní provoz restaurace. Fast food společnosti dostávají od provozovatele poplatky za značku, množství prodaných produktů, popřípadě nájem z vlastnictví provozovny. Jednotlivé společnosti se liší různou mírou využití těchto modelů. Výhodou přímého provozování oproti franchisingu je, že celý výnos jde přímo společnosti. Franchising nabízí rychlejší možnost rozvoje společnosti.

Nový CEO a svěží vítr pro McDonald’s?

Po úvodu do odvětví rychlého občerstvení se nyní zaměříme na jednotlivé finanční ukazatele a jednotlivé společnosti. Na amerických burzách můžeme nalézt 66 společností, které jsou řazeny do odvětví „restaurants & specialty eateries“. Všechny tyto společnosti však neprovozují řetězce rychlého občerstvení. Jsou mezi nimi provozovatelé luxusních restaurací pro movitou klientelu, společnosti provozující full servise restaurace a další specifické variace z restauračního odvětví. Dokonce jsou zde i společnosti, které „pouze“ provozují franchisingové restaurace jiné společnosti. Někdy je samozřejmě problém danou společnost přesně zařadit. Pokud je společnost zaměřena na limited service podniky, tak patří spíše do fast food odvětví. Společností zaměřených na fast food je zde však přes polovinu a na jejich finanční ukazatele se zaměříme.

• Kapitalizace společností je v rozmezí od 24 milionů USD do 105 miliard USD reprezentuje „obr obrů“ McDonald. Celková kapitalizace všech společností je přes 289 miliard dolarů.
• PE valuace se pohybuje v rozmezí od 14 po rekordmana 127 (The Habit restaurant Inc. ticker HABT) s průměrem 34.
• PS je nejmenší 0,24 až po 9 u jednoho z nejnovějších přírůstků fast foodů Shake Shack s průměrem okolo 2,34
• PB po vyřazení 5 největších extrémů je lehce přes 5
• Z 35 restaurací pouze 12 vyplácí průměrnou dividendu 2,70 % s průměrným payout ratiem 58,90 %.
• Hrubá marže se pohybuje mezi 7 a 83 procenty s průměrem 44,65 %.
• Čistá marže se pohybuje mezi (31) a 21 procenty s průměrem 5,31 %.
• Společnosti mají Beta koeficient 0,62, což značí, že jsou méně volatilní než trh

Zdroj: FinViz screener ke konci listopadu 2015

V další části fast food industry se zaměřím na dvě největší společnosti. Na úplný závěr zmíním několik produktů, přes které je možné do řetězců rychlého občerstvení investovat.

Proč je pro McDonald‘s tak těžké změnit se?

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Fin a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.