Dolar mírně sílí v dolarovém indexu i proti procyklickým měnám. Proti euru se obchoduje na úrovni 1,1900 EURUSD. Měny regionu ve ztrátě. Koruna se obchoduje nad 25,50 za euro.

Další Donaldův podpis na trzích

Pokud se dnes podíváte na světovou mapu trhů, jasně vidíte, že převažuje rudá barva výprodeje. O co jde? Jde o další podpis Donalda Trumpa na trzích – tentokrát v podobě zavedení cel na dovoz čínského zboží do Spojených států.

Jak již mnozí jistě víte, během včerejšího dne podepsal Donald Trump dekret o uvalení cel na čínský dovoz v hodnotě až 60 miliard dolarů jakožto reakci na údajnou krádež duševního vlastnictví ze strany Číny. Úřad obchodního zmocněnce má teď 15 dní na to, aby zveřejnil seznam produktů, na které se budou tato cla vztahovat. Jakmile bude znám, započne 60denní vyjednávací lhůta, během které se budou moci angažovat nejen zákonodárci, ale i představitelé podniků. A aby toho nebylo málo, Trump zadal ministerstvu financí úkol navrhnout taková opatření, která by omezila čínské investice ve Spojených státech.

Reakce ze strany Číny na sebe nenechala dlouho čekat. Jak uvádí server CNBC, země rudého draka nastínila plán uvalení cel na americký dovoz v hodnotě 3 miliard dolarů, který zahrnuje zboží jako víno, ovoce, vepřové maso či ocel. Celkový seznam dle serveru obsahuje 128 amerických produktů, výše poplatků by pak měla být nastavena na 15 % nebo 25 %.

 

„Pokud se bude scénář kolem cel vyvíjet tak, jak je naplánováno, věříme, že Čína provede další odvetná opatření. Není možné si myslet, že by tak neučinila“, okomentoval současnou situaci hlavní ekonom pro asijsko-pacifickou oblast banky ING Robert Carnell. A jakmile bude reagovat Čína, Spojené státy nebudou chtít zůstat pozadu. „Celá situace se může dost ošklivě zvrátit, a to v celosvětovém měřítku. Ať už jsme svědky synchronního globálního růst, nebo ne, trhy teď jasně naznačují mnohem utlumenější výhled,“ dodal.

Podle Iris Pangové, která v bance ING působí jako ekonomka zaměřující se na Čínu, se sice odpověď země rudého draka v podobě uvalení cel na zboží v hodnotě 3 miliard dolarů může zdát jako velmi slabá, na druhou stranu jde ale o jasný důkaz toho, co bude následovat.

„Zaprvé, Čína tím jasně naznačila, že na cla bude reagovat. Zadruhé, reakce se zaměří na hlavní produkty, které USA do Číny dováží. A zatřetí, čínská ambasáda ve Spojených státech jasně uvedla, že Čína bude se cly bojovat. To naznačuje, že včerejší opatření nemusí být konečné. Čínská cla na americký dovoz mohou být rozšířena, což zahrnuje i možnost pozastavení činnosti amerických společností na území Čínské lidové republiky,“ uvedla ekonomka.

Podle Pangové by se americká cla mohla zaměřit na největší složku čínského dovozu, kterou jsou stroje a elektronické výrobky. Na to by Čína následně mohla zareagovat v obdobném duchu a zavést cla na nejobjemnější americký import, což jsou rovněž stroje a strojní produkty, případně dopravní zařízení.

Trhy v rudém kabátě

Jak jsme poukazovali již dříve, jestli se světoví ekonomové na něčem shodnou, je to právě prospěšnost mezinárodního obchodu. Bohužel, zavedení cel je překážkou, která onu prospěšnost poměrně citelně omezuje. A tomu odpovídá i následná reakce trhů.

Wall Street po podepsání dekretu klesla o více než 2 %. Index Dow Jones spadl o více než 700 bodů a společně s S&P 500 se krátce dostal do korekce odpovídající 10% propadu z maxima z 26. ledna. Všechny tři hlavní indexy – DJIA, S&P 500, Nasdaq – zároveň zažily největší propad o 8. února.

„Trumpův protekcionismus znervózňuje investory,“ uvedl pro server CNBC Dario Perkins, šéf globálního makro oddělení společnosti TS Lombard. „Zkušenosti z minulosti naznačují, že politická opatření jako cla jsou špatná. Zavedení byť jen mírných překážek mezinárodního obchodu může narušit současnou světovou obchodní síť,“ varoval.

Výplach amerických trhů se následně přelil do Asie, kde citelně padaly především čínské akcie. Pád se ale přehnal i přes Japonsko – index Nikkei odepsal bezmála 980 bodů a dostal se na nejnižší hodnoty za posledních více jak pět měsíců. Cla se rovněž podepisují i na evropských akciích, které hromadně odepisují více než procento (viz Dax či Euro Stoxx 600).

Pokud se zaměříme na měny, na dolaru se čínská cla nikterak výrazně nepodepsala – vůči euru slábne mírně. O něco silnější reakci pozorujeme na dolarovém indexu, který odepisuje 0,21 %, a drží se tak pod hranicí 90 bodů.

Reakci pozorujeme i na koruně. Ta pod vahou globální nervozity vůči euru slábne společně s dalšími měnami regionu, jako je polský zlotý a maďarský forint, které jsou obecně považovány za rizikovější.

Přesný opak se pak děje u měn bezpečných přístavů. Do této skupiny se řadí především švýcarský frank a japonský jen. V případné druhé měny jsme pozorovali zpevnění pod hranici 105 USDJPY, což odpovídá jejímu 17měsíčnímu maximu.

Co bude dál?

Aktuální reakce trhů se týká pouze oznámení čínských cel. Jejich konečná podoba i samotné zavedení je zatím otázkou budoucnosti. V tuto chvíli budou na řadě jednání. Jakmile Spojené státy představí detailní seznam zasažených produktů, do hry se vloží nejen politici, ale i sami byznysmeni.

A nepůjde pouze o Čínu. Spojené státy budou jednat i s dalšími zeměmi. Jmenovat je možné například členské státy EU, dále pak Argentinu, Austrálii, Kanadu, Mexiko, Brazílii či Jižní Koreu, kterým Trump udělil dočasnou výjimku z cel uvalených na dovoz hliníku a oceli do USA trvající do 1. května.

Newsletter