Státní rozpočet skončil v březnu s přebytkem 19,9 miliardy korun, což je o 23,7 miliardy meziročně méně. Proti únoru přebytek klesl o 2,7 miliardy korun.
Saldo státního rozpočtu dosáhlo v březnu nižšího přebytku než v loňském roce, kdy za stejné období činilo 43,6 miliardy korun. Z tohoto faktu však stále nelze vyvozovat jakékoli dalekosáhlejší závěry, byť se na první pohled může zdát, že daňový výběr se buď zhoršuje, nebo ekonomika opět zpomaluje – pročež se na daních vybírá méně.
Pohled na data za uplynulá léta, konkrétně na léta od roku 2005, totiž napoví, že loňský rok byl poměrně výjimečný. Saldo státního rozpočtu vykázalo kladné hodnoty v pěti ze šesti měsíců loňského prvního pololetí a do záporného pásma se trvale dostalo až v posledních pěti měsících roku. To je úkaz v poslední době zcela ojedinělý. Vždyť posledním rokem, kdy počet měsíců s kladným saldem dosáhl alespoň šesti, byl rok 2007, tedy poslední rok před propuknutím světové finanční krize. Srovnávat tedy letošní situaci pouze s tou loňskou, která působila výjimečně příznivě, je poněkud neobjektivní.
Pokud však – mnohem objektivněji – vezmeme v potaz srovnání s vývojem za delší období, než je pouze loňský rok, pak dnes zveřejněná čísla nezavdávají důvod k přílišnému znepokojení.
Nelze však zapomínat na to, že za celý loňský rok skončil rozpočet s pasivním saldem čítajícím 77,8 miliardy korun, a to při rozpočtovaném schodku 112 miliard. Předloni zase vykázal závěrečný účet -81,3 miliardy při rozpočtovaném deficitu sto miliard korun. Na letošní rok je opět rozpočtován deficit sta miliard korun. Jinými slovy, fakt, že březnový údaj poněkud zaostává za únorovými výsledky roku 2014, zatím vůbec nesignalizuje ani to, že by rozpočtovaný schodek nemohl být opět poměrně výrazně „podstřelen“. I když pravděpodobnost tohoto „podstřelení“ – které může kladně působit na vnímání veřejných financí ČR z hlediska globálních investorů a ratingových agentur – je letos zatím evidentně nižší než loni.
