Dánové ve čtvrtek zamíří k volebním urnám. Čeká je již sedmé referendum k Evropské unii. Co o něj a postoje Dánů čekat?
O čem Dánové hlasují?
Dánsko je členem EU od roku 1973. Společně s Velkou Británií má vyjednané takzvané trvalé výjimky (neboli opt-out). Oproti Spojenému království má Dánsko trvalou výjimku jak na společnou měnu, tak na justici či vnitřní záležitosti. Dánská vláda nyní žádá voliče, aby přijali celkem 22 směrnic a nařízení EU, které přesně určí, jak se mají členské státy vypořádat s trestnými činy od obchodu s lidmi po rozvod, vymáhání dluhů či útoky hackerů.
Proč na tom záleží?
Na rozdíl od předchozích dánských hlasování, týkajících se smluv EU, se hlasování, naplánované na 3. prosince, projeví především doma. Jeho politické důsledky se nicméně rozšíří za hranice. Referendum je poslední zkouškou lidové podpory EU před tím, než hlavy států a vlád začnou diskutovat britské požadavky pro úpravu vztahů s osmadvacítkou. Dánské „ne“ by mohlo poskytnout britskému euro-skeptickému táboru další „střelivo“. Jistý vliv by dánské „ne“ mohlo mít i na postoj britského premiéra Davida Camerona, jak se k bitvě o reformu EU postavit.
Fixit – další pojem do bizarního lexikonu eurozóny – Roklen24.cz https://t.co/K6VdOPYc9u prostřednictvím @roklen24 #FIXIT #eurozone #euro
— Roklen24 (@roklen24) 19. Listopad 2015
Jaký vliv by mělo dánské „ano“ na flexibilní „opt-in“?
Podporovatelé volby „ano“, mezi které patří i premiér a předseda Liberální strany Lars Loekke Rasmussen či hlavní opoziční strana – Sociální demokracie, tvrdí, že vzdát se trvalé výjimky v oblasti justice a vnitřních záležitostí umožní Dánsku zůstat plnohodnotným členem Europolu, pokud dojde v roce 2016 k očekávané změně právního postavení této agentury.
Jaký vliv by mělo dánské „ne“ na trvalou výjimku?
Podporovatelé volby „ne“, mezi něž patří například Dánská lidová strana, říkají, že členství Europol v ohrožení není. Dánsko by namísto toho mohlo vytvořit bilaterální smlouvu. V širším slova smyslu jde také o to, že odmítnutí návrhu by ukázalo, že Dánové nejsou ochotni vzdát další suverenity.
Kdo vyhraje?
To zůstává otázkou. Průzkum veřejného mínění tři dny před referendem, zveřejněný na stránkách altinget.dk, které se věnují dánské politické scéně, ukazuje, že zastánci „ano“ těsně vedou. Průzkumy jim dávají 34,8 procenta proti 33,4 procentům pro zastánce „ne“. Zbývající třetina zatím není rozhodnuta. Pařížské útoky z 13. listopadu daly munici těm, kteří usilují o další spolupráci v EU v oblasti bezpečnosti. Evropská migrační krize hraje zase naopak do karet odpůrcům další integrace.