Dolar se od včerejších večerních hodin obchoduje zpět pod 1,0900 EURUSD. Koruna se drží nad 25,20 EURCZK. Dnes ráno překvapila Velká Británie nižšími inflačními čísly. Meziročně inflace klesla z 2,2 % na 1,7 %, libra oslabila nad 0,835 EURGBP.

Dánsko. Splněný sen dlužníků, noční můra boháčů

Tzv. přirozená úroková míra, kterou ekonomové nazývají reálnou úrokovou sazbu, která by v ekonomice musela panovat, aby byly vyrovnány úspory se zamýšlenými investicemi, tj. aby hospodářství pracovalo na svém potenciálu, se dle dostupných odhadů ve vyspělém světě neúprosně snižuje. Tento strukturální trend je znepokojivý z celé řady důvodů, pro centrální banky to pak navíc znamená omezení manévrovacího prostoru tradiční měnové politiky v období hospodářské krize.

Když chce totiž měnová autorita podpořit ekonomiku, snižuje své sazby tak, aby reálná úroková míra, která je rozdílem nominální sazby a očekávané inflace, převládající v rámci hospodářství byla nižší než ona přirozená úroková míra. Pokud však tato systematicky klesá, centrální banka ve špatných ekonomických časech stále dříve naráží na tzv. „nulovou dolní mez“ (zero lower bound), jako tomu také bylo při nedávné finanční krizi.

Brzy se však ukázalo, že nulové sazby ve skutečnosti nepředstavují žádnou nepřekročitelnou hranici; řada centrálních bank ji v pokrizové době prolomila. A například Evropská centrální banka udržuje v záporu sazbu depozitní facility, za kterou úročí vklady bank, momentálně na -0,4 %, až dodnes, přičemž dokonce uvažuje o jejím prohloubení.

Osm let záporných sazeb: Kam jsme se dostali?

Otázka uvalení záporných sazeb na vklady samotných klientů obchodních bank, jež by je mohly donutit utratit peníze, které jim leží na účtu ladem, se ovšem zdála problematická jednoduše z toho důvodu, že lidé mohou prostředky kdykoliv vybrat a uložit si je raději pod onu pověstnou matraci. Jediným efektivním řešením se tak zdálo být zrušení hotovosti, propagované například profesorem ekonomie z Harvardu Kennethem Rogoffem.

Jedna ze známých finančních institucí v Dánsku to však začala zkoušet již nyní, v době, kdy ještě zavedení stoprocentní bezhotovostní ekonomiky bezprostředně nehrozí. Jyske Bank, třetí největší dánská banka, nyní nabízí hypotéky s desetiletou fixací úrokové sazby, která je stanovena na -0,5 %. „Před několika měsíci bychom řekli, že to možné nebude, ale znovu a znovu jsme byli překvapováni,“ citoval Business Insider Mikkela Høegha, ekonoma Jyske Bank pro oblast bydlení.

K tomu server dodává, že to znamená, že banka vám v podstatě zaplatí za to, že jste si od ní půjčili (respektive jí vrátíte méně, než jste si půjčili). Ve skutečnosti to však není tak úplně pravda, protože obchodní banka si to vykompenzuje na různých poplatcích, které jsou s uzavíráním hypotéky zpravidla spojeny. Efektivní nominální úroková sazba, zahrnující všechny náklady klienta, tak nakonec bude kladná, což potvrdil i Mikkel Høegh. Na druhou stranu o té reálné to v prostředí nenulové inflace automaticky tvrdit nelze.

 

Přesto lze zakomponování záporných úrokových sazeb, třebaže jsou pouze formálního charakteru, do produktů pro retailovou klientelu vnímat jako určitý zlom. Několik století se velikáni ekonomie dohadovali, co vlastně úroková míra, jedna z nejdůležitějších ekonomických veličin, říká. Vyjadřuje míru růstu produktivity v ekonomice, anebo je výrazem časové preference lidí? Je úrok podílem na zisku firem, anebo odměnou za odložení spotřeby jednotlivce? Existence záporných úrokových sazeb staví všechna tato vysvětlení poněkud na hlavu.

Jyske Bank přitom není jediná z dánských finančních institucí, které se rozhodla připojovat k hypotékám tak trochu podivné úroky. Zástupci jiné dánské banky, konkrétně Nordea Bank, se nedávno nechali slyšet, že nabídnou hypoteční úvěry s úrokovou sazbou přesně 0 %, přičemž ta bude fixována dokonce na 20 let, uvádí Bloomberg. Hypotéka s třicetiletou fixací pak bude opatřena sazbou 0,5 %. Od května jsou v Dánsku také k dispozici krátkodobé hypoteční zástavní listy se zápornými sazbami, dodal server.

I když to může vypadat jako pouhý marketingový trik ze strany bank, ve skutečnosti je to spíš mnohem horší. Mnoho investorů se totiž obává zhroucení finančních trhů a výrazného ekonomického propadu, a to v horizontu blízké budoucnosti. Některé banky jsou proto ochotny půjčovat peníze za záporné, nulové či téměř nulové sazby s určitou kompenzací prostřednictvím poplatků, a obětovat tak část zisku spíše než riskovat větší ztrátu poskytováním úvěrů za vyšší sazby, které by klienti nebyli schopni platit, vysvětluje Business Insider.

Pro dlužníky jsou tedy úvěry se zápornými úroky patrně skvělou zprávou, naproti tomu o očekáváních ohledně budoucího vývoje dánského – a ostatně i globálního – hospodářství to ovšem nic moc dobrého nevypovídá. Naopak to, že jde skutečně do tuhého, signalizuje i fakt, že průkopnická Jyske Bank si ze zápornými sazbami začíná hrát i na opačné straně trhu.

A to konkrétně nepotěší především její movité klienty. Dnes se totiž objevila zpráva, že Jyske Bank plánuje od prosince bohatým vkladatelům úroky namísto jejich připisování naopak účtovat. Na vklady vyšší než 7,5 milionů dánských korun (zhruba 1,1 milionů dolarů) by měla být uvalena záporná sazba, a to ve výši -0,6 %, uvedla agentura Reuters.

„Očekávání trhu naznačují, že prostředí negativních úrokových sazeb bude trvat několik let,“ upozornil přitom ve svém prohlášení Anders Dam, generální ředitel Jyske Bank. Jak na toto opatření odrážející i politiku Evropské centrální banky, která depozitní sazbu drží v záporu už od roku 2014, bohatí klienti zareagují, to je zatím ve hvězdách. Zároveň se však patrně už brzy ukáže, zda mohou záporné sazby fungovat i v prostředí částečně hotovostní ekonomiky.

Křišťálová koule finančních ředitelů. Kdy čekají příští recesi?

Newsletter