Dánské království se nadále potýká s následky sporné privatizace energetické společnosti DONG. Koncem ledna 2014 byl, i přes mohutné protesty, odsouhlasen prodej 21 % akcií státního energetického gigantu americké investiční bance Goldman Sachs a dvěma dánským penzijním fondům.
Dánská vláda tehdy k tomuto kroku přistoupila z důvodu, že nedokázala „uživit“ energetickou společnost, která navíc dlouhodobě vykazovala ztráty. Státní podíl se v rámci vlastnické struktury snížil z 81 % na 60 %. Samotný deal byl však spojen s několika spornými proměnnými. První byl fakt, že Goldman Sachs koupil DONG skrze prostředníka z Lucemburska, jehož vlastníci se dali „vystopovat“ nejen ve Spojených státech, ale taktéž na Kajmanských ostrovech.
Právě tato skutečnost byla pro většinu lidí poměrně citlivá, jelikož je to právě Dánsko, které při privatizaci telekomunikační společnosti TDC přišlo kvůli daňovým únikům o miliardy. Největší rozruch však vyvolala událost, která se stala pouhé tři měsíce po samotném obchodu. DONG tehdy získal povolení od Spojeného království k výstavbě obří pláně větrných elektráren. Tento fakt zvýšil hodnotu podílu Goldman Sachs z původních 31,5 miliardy dánských korun na 50 miliard.
Dle informací serveru Politiken byla informace o udělení povolení známa ještě před samotným uzavřením obchodu a tudíž měla být započítána do samotné ceny. To se však nestalo. „Jakmile se společnost nachází před významným obchodem, bývá běžné, že její prodej proběhne až po jeho uskutečnění,“ řekl tehdy Federik Aakard, akviziční poradce ze společnosti Audon. „Pokud se tak nestane, měl by zasáhnout regulační mechanismus, obzvláště když se v samotném prodeji angažuje i stát,“ dodal poradce.
Celá kauza dnes opět ožívá s tím, jak se blíží termín, kdy dánský ministr financí Bjarne Corydon musí dodat veškeré dokumenty ohledně provedení celého obchodu. Pokud se tak nestane, jeho ministerská kariéra už nebude mít pravděpodobně dlouhého trvání, což umocňuje i fakt blížících se parlamentních voleb. Rudo-zelená aliance, která se již před rokem jako první ohradila vůči samotnému dealu, razantně prohlásila, že nehodlá tolerovat jakékoliv tajnosti.
Současná dánská premiérka Helle Thorningová-Schmidtová však na tento požadavek opáčila, že za jistých okolností nelze podat parlamentu veškeré informace. Stačit by měl fakt, že Goldman Sachs společně se dvěma penzijními fondy byly ty subjekty, které v rámci celého obchodu nabídly tu největší částku. Obdobný postoj pak potvrzuje i oficiální vyjádření Goldman Sachs, které tvrdí, že „každá obdobná situace je naprosto jedinečná a tudíž i informace, jež musí zůstat důvěrné.“
