Nemocnice jsou důležitým segmentem zdravotnictví a nedávná pandemie nás o jejich významu znovu přesvědčila. Jsou nejen místem, kde se řeší naše vážné zdravotní problémy, ale rovněž generátorem velkého množství dat. Ta skrývají unikátní informace, které lidské oko odhalí pouze velmi obtížně, a mohou proto být lékařům při práci cenným pomocníkem. Představují pomyslné „zlato“, které čeká na vytěžení a zpracování. K tomu jsou však zapotřebí vhodné nástroje. Jaký význam má pro nemocnice datová analytika a jakým způsobem může zásadním způsobem zlepšovat zdravotnickou péči.
„Když něco nemůžete změřit, nemůžete to ani řídit.“ Tento citát zakladatele managementu Petera Drucknera jste již možná někdy slyšeli. Zcela jistě, máte-li za sebou studium ekonomie či přímo vedení vlastní firmy. Pokud ano, určitě s jeho pravdivostí budete souhlasit. Data jsou v dnešní době důležitá jako sůl – pomáhají nám analyzovat stav našeho podnikání a my na jejich základě můžeme získávat doporučení, jak postupovat dále tak, aby byl výsledek co nejlepší a k jeho dosažení vedla co nejkratší cesta. Toto pravidlo platí nejen pro firmy, ale stejnou měrou i pro zdravotnictví.
Datová lavina
Práh nemocnice překročil v životě skoro každý z nás. Jistě jste nezapomněli na množství dokumentů, které vám nebo nemocničnímu personálu při její návštěvě prošlo rukama. Zprávy z vyšetření, snímky z rentgenů nebo záznamy lékařů z ranních vizit jsou však pouhý zlomek dat, jež nemocnice každý den generuje. Ze zkušenosti, kterou získala naše společnost, jsou realitou pro středně velkou nemocnici, která za rok hospitalizuje okolo 20 tisíc pacientů, celé 3 tisíce normostran textu denně. Vynásobíme-li toto číslo 365 dny, dostaneme vyšší stovky tisíc až miliony stránek.
Myslet je při tom třeba nejen na hospitalizace, ale také na ambulantní vyšetření, která vyprodukují další dokumenty. Zmíněná středně velká nemocnice jich za rok uskuteční přibližně dalších 300 tisíc. Prakticky kontinuální datový proud tvoří například měřicí zařízení na jednotkách intenzivní péče, která poskytují data o stavu pacienta nepřetržitě. Tato část však představuje „pouze“ klinická data. Nemocnice však disponují i dalšími, jež generují provozní a ekonomické procesy. Rozmanitost a komplexita dat v nemocnicích je tak skutečně velká.
IT, pravá ruka lékaře
Množství dat, které nemocnice dennodenně produkují, proto může působit dojmem nestravitelného sousta. Realita je však taková, že se v produkovaných datech skrývá skutečný zlatý grál, který může nemocnici významně pomoci. V jaké míře, to záleží pouze na ní. V Datlowe jsme se přesvědčili o tom, že používáním nástrojů datové analýzy v nemocnicích můžeme nacházet takové informace a souvislosti, které (přes nezpochybnitelné kompetence lékařského personálu) lidské oko těžko zachytí. Pomocí datové analytiky mohou lékaři například predikovat rizika představující nemocniční infekce, které mohou být v řadě případů spojeny s rezistencemi vůči klinicky používaným antibiotikům. Tyto hrozby, jež jsou s nemocničním prostředím pevně spojeny, lze takovým přístupem účinně minimalizovat. Mohou však upozorňovat nejen na klinické, ale i na provozní či ekonomické problémy, které fungování nemocnice ovlivňují.
Dopady datové analytiky jsou ve výsledku pro nemocnice obrovské. Dobrým příkladem může být konsorcium michiganských nemocnic MBSC specializující se na bariatrii, tedy chirurgickou léčbu obezity. Datová analytika, zahrnující například i videoanalýzu provedených zákroků nebo pooperační reporting pacientů, pomohla na celostátní úrovni snížit řetězci pooperační úmrtnost o 67 % a ušetřit 35 milionů dolarů. Že datová analytika přináší nemocnicím nejen lepší zdravotní péči, ale i ekonomickou úlevu, potvrzuje i druhý příklad: havajské síti nemocnic Hawai‘i Pacific Health pomohly nástroje tohoto typu výrazně efektivněji řídit personál. To ve výsledku vedlo k úspoře 2,2 milionu dolarů za 16 měsíců.
Možnosti českých nemocnic
V jaké situaci se však většina českých nemocnic v dnešní době nachází? Realita je taková, že se obecně v našich luzích nepřikládá IT, tím spíše analýze dat dostatečná pozornost. Personál v drtivé většině případů nedisponuje dostatečnými kapacitami, aby se mohl analýzou v patřičném měřítku zabývat a dosáhnout na informace, které zmíněné nástroje poskytují. Častěji využívají služeb manažerských systémů, které analyzují základní provozní a ekonomická data, bez nichž by nemocnice nemohla fungovat. Co se však týče analýzy klinických dat, je situace obvykle diametrálně odlišná a pro běžnou okresní nemocnici nedosažitelná.
Ačkoli je datová analytika v českých nemocnicích často v začátcích, rozhodně nemohu tvrdit, že jsou naši lékaři k jejím přínosům slepí. Ba naopak – pokud v technologiích spatřují jasné benefity, které zlepší péči o pacienty a ušetří čas a peníze, jejich implementaci většinou vítají s otevřenou náručí. Osobně soudím, že se v tomto ohledu nemusíme za Česko stydět – digitalizace dat se v našich nemocnicích neustále zlepšuje, stejně tak jejich dostupnost. Ačkoli ve srovnání s okolními státy v této oblasti nezaostáváme, nemohu tvrdit, že bychom se nacházeli na špici – a stále tak máme co zlepšovat.
Datová analytika nikdy neměla zdravotnický personál nahradit. Zdravotní péči však může posunout o významný krok kupředu dodáním jiných úhlů pohledu a poskytovat lékařům cenná doporučení, která mohou jejich práci značně zjednodušit a v konečném důsledku zefektivnit. Vzhledem k současnému zájmu českých nemocnic věřím, že data ve zdravotnictví ještě neodhalila svůj skutečný potenciál a je pouze na nás, abychom to změnili.
Zdroj: Datlowe
