Evropské výnosy dále rostou, americké korigují včerejší růst. Dolar zůstává nad 1,0700 za euro. Koruna se po včerejším oslabení drží nad 25,20 za euro.

Dauhá komplex aneb co bude dál – propad, nebo růst?

Zklamání, nebo pouze potvrzení toho, co se čekalo? Asi kousek od obojího. Tak by se dal popsat výsledek včerejšího setkání největších ropných producentů, které se odehrálo v katarském hlavním městě Dauhá. Vše pohřbila Saúdská Arábie, když si vynutila zmrazení produkce účastí Íránu, který však dal jasně najevo, že po stažení západních sankcí se nehodlá držet zpět. Co bude dál? Odpověď je padesát na padesát a každá z variant má své příznivce.

Nejviditelnější, a vývojem reálných trhů teď i potvrzující, je scénář poklesu. Jedním z jejich „hlasatelů“ je Wilbur Ross, zakladatel a CEO private equity společnosti WL Ross &CO. Podle něj je výsledek z Dauhá jasný ortel, který vývoj ropných cen nasměřoval pod hranici 40 dolarů, přičemž pomyslné dno se nachází kolem 35 dolarů za barel. Návrat ke dvaceti dolarům je vysoce nepravděpodobný, stejně jako případný odskok nad 40 dolarů, a to především vinou velkého objemu zásob.

„Už dlouho věřím, že Írán nebude chtít přistoupit na žádné omezení produkce, dokud se nevrátí zpět na předsankční úrovně kolem 4 milionů barelů za den. Do té doby se další ropní exportéři nebudou držet zpátky, což se týká především Saúdské Arábie,“ řekl Ross v rozhovoru pro CNBC.

Pozornost se tak přesouvá směrem k červnu, kdy proběhne schůzka Organizace zemí vyvážejících ropu. I ta by však podle Rosse měla skončit krachem. Maximální výstup bude pouze kosmetický, když se státy dohodnou na strukturálním rámci potenciální dohody a zmrazení ropné produkce. A i kdyby bylo dosaženo shody, úplně jinou otázkou by bylo její prosazování.

Obdobně se na situaci dívá Victor Shum, viceprezident společnosti IHS Energy. I ten věří, že se Brent dostane poblíž úrovně 30 dolarů za barel. Hlubší propad je však nepravděpodobný. Argumentem podporujícím tuto představuje na Kuvajt, jehož produkce, resp. produkce státem vlastněné firmy Kuwait Oil Company, se podle oficiálních zpráv snížila ze tří milionů na 1,1 milionů barelů za den, a to v návaznosti na plány vlády snížení platů v rámci státního sektoru.

Existuje však i druhá strana mince.  V tu věří například analytický tým banky Citibank, který argumentuje tím, že i přes nedosažení dohody jsou ve hře země, u kterých pravděpodobně dojde na pokles produkce, a tedy i následný růst cen. Mezi takové řadí například Venezuelu či Nigérii. V návaznosti na to se cílové hranice cen pohybují v případě Brentu na 39 dolarech a u WTI na 38 dolarech za druhé čtvrtletí. Ve třetím pak predikce pracuje se 46 dolary v prvním případě a 45 ve druhém. Ve čtvrtém kvartálu pak Citi vidí Brent na 52 dolarech a WTI na 50.

„Po téměř dvou letech neustálého budování zásob se dostáváme do situace, která naznačuje změnu. V roce 2017 bychom se mohli navrátit zpět na úrovně kolem 60 dolarů za barel. První kolo růstu by mělo přijít již v létě, a to na popud vyšší poptávky ze strany z rafinérií,“ přepisuje slova banky CNBC. Podle odhadů by se letošní produkce nečlenů OPEC měla snížit o více jak 1,1 milionů dolarů. Především se jedná o případ již zmiňované Venezuely a Nigérie, které se potýkají s poklesem investic a celkovou politickou a společenskou nestabilitou.

Která strana má pravdu ukáže až čas. Aktuálně situace nahrává scénáři poklesu. Brent odepisuje více jak 2,6 %, což odpovídá 41,95 dolarům za barel, WTI pak klesá o 3,27 % až na 39,04 USD.

Newsletter