Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Debakl jménem Archegos. Poučí se banky?

Zdroj: Depositphotos

Ještě nedávno bylo jméno Archegos naprosto neznámé. Pro jednotlivce orientující se v prostředí investičních fondů byl Archegos Capital Management pouze jedním z mnoha. Jeho insolvence z něj však v posledních pár dnech učinila jedno z nejskloňovanějších jmen ve finančních kruzích. Insolvence fondu totiž způsobila hned několika bankám ztráty v hodnotě miliard dolarů, což se následně projevilo i na pádu jejich tržní hodnoty.

Jak k insolvenci vůbec došlo?

Celá kauza je vlastně způsobena užitím cizího kapitálu k financování příliš rizikových pozic. Archegos spravovaný bývalým manažerem fondu Tiger Asia Billem Hwangem si nejprve hned od několika bank vypůjčil prostředky, které využil k nákupu amerických, evropských i asijských akcií. Mezi největší pozice patřily americké společnosti ViacomCBS a Discovery či čínští technologičtí giganti IQIYI a Tencent. Výnosy těchto akcií v posledních měsících patřily mezi ty nejvyšší vůbec. Na konci března však jejich hodnota citelně poklesla. Tento pokles způsobil, že celkový kapitál fondu klesl pod procento nutné k tomu, aby banky mohly využít možnosti tzv. „margin callu“. K tomu opravdu došlo a banky, které fondu půjčily peníze, a umožnily mu tak obchodovat tzv. „na páku“, tím fond donutily k likvidaci jeho pozic. Prostředky získané z prodeje těchto pozic pak fond bankám vyplatil, ovšem kvůli značnému poklesu jejich hodnoty se jejich objem ani zdaleka nerovnal objemu původně poskytnutých úvěrů. Banky tak byly nuceny odepsat aktiva v hodnotě hned několika miliard dolarů, což se na jejich výkazech projeví obdobně vysokou ztrátou. Konkrétně pro Credit Suisse celá aféra bude znamenat ztrátu v hodnotě 4,7 miliardy dolarů, kdežto pro jejího japonského konkurenta Nomura Holdings se bude ztráta pohybovat okolo 2 miliard. Ztráta Credit Suisse tak téměř dvojnásobně převyšuje její loňský čistý zisk. Kromě těchto bank je však v celé kauze zapletena i Morgan Stanley, Goldman Sachs či UBS. Celkově byl fond nucen prodat akcie v hodnotě až 30 miliard dolarů a lze tak očekávat, že i celkové ztráty by se měly pohybovat právě až v desítkách miliard.

Jak se se ztrátou vyrovnají banky

Pomineme-li samotný Archegos a Billa Hwanga, nejvíce na prodeji akcií tratí samozřejmě banky. Jak citelné pro ně budou tyto ztráty? I přes dechberoucí objem prodaných akcií se zdá, že by jim kauza neměla způsobit značné dlouhodobé problémy. Důležité v tomto ohledu je to, že banky jsou na podobné ztráty i díky striktním regulacím zavedených po poslední finanční krizi poměrně dobře připraveny, jelikož jsou nuceny dodržovat přísné soubory opatření nazvané Basel III, které upravují požadavky na krytí likvidity a upravují standardy týkající se kapitálové přiměřenosti bank. Přesto se prodej samozřejmě citelně projeví v jejich nejbližších čtvrtletních výsledcích, ovšem ty z dlouhodobého hlediska nejsou tak podstatné. 

Kromě dobré připravenosti bankám navíc hraje do karet současná příznivá situace. Většina sekulárních trendů, jako jsou vzrůstající úrokové sazby, zlepšující se ekonomická situace a růst aktivity na finančních trzích, by totiž bankám měla pomoci s růstem tržeb i zisků. Celkově tak nastalá situace bude pro banky pravděpodobně představovat pouhé varování, že se něco podobného může stát i v budoucnu, v době, kdy jejich situace nemusí být tak příznivá.

Nejvíce tak na aféře Archegos ze zástupců bank budou tratit držitelé jejich akcií, které se v důsledku aféry citelně propadly. Například hodnota akcií Credit Suisse od likvidace fondu klesla téměř o čtvrtinu.  A jako by to nestačilo, banka také oznámila snížení své dividendy a pozastavení programu zpětného odkupu akcií. Ani ostatní banky si nevedly nejlépe, ovšem dopad na cenu jejich akcií nebyl tak citelný, jelikož jejich ztráty byly v porovnání s Credit Suisse mnohem nižší.

Implikace pro regulátory

Důležité je v tomto ohledu zmínit i to, že debakl s Archegos nastal pouze necelý měsíc po jiné kauze, která Credit Suisse rovněž způsobila více než miliardovou ztrátu. V únoru se totiž do podobné situace dostal fond Greensill. Přestože ani jedna z kauz bance nezpůsobí existenciální problémy, měla by ji donutit k vážnému zamyšlení nad jejím risk managementem. V konečném důsledku by ji mohla přesvědčit k zavedení striktnějších standardů pro poskytování úvěrů a donutit ji pečlivěji zkoumat rizikovost svých investic. 

Zdá se, že banka vykročila správným směrem. Credit Suisse několik dní po debaklu oznámila, že ji společně s šéfem oddělení investičního bankovnictví opustí i její hlavní risk manažer. Vedení banky se navíc nechalo slyšet, že oddělení řízení rizika čekají podstatné změny. Mělo by dojít ke zpřísnění dohledu nad jednotlivými investicemi a zavedení striktnějších standardů týkajících se poskytování úvěru.

Klíčovou roli by ale v tomto procesu měli zaujmout i regulátoři. Právě na ně se totiž akcionáři bank spoléhají, aby podobným problémům zamezili. Důležitost role regulátorů zvyšuje i fakt, že kromě Credit Suisse se nezdá, že by v ostatních bankách došlo k podobnému přezkoumání jejich strategií poskytování úvěrů investičním fondům, kterým tak umožňují obchodovat na „páku“. Takové úvěry jsou totiž pro banky mimořádně lukrativní, avšak samozřejmě za předpokladu, že věřitel zůstane solventní. Je tedy na regulátorech, aby zpřísnili standardy, kterými se toto půjčování řídí, a snížili rizikovost těchto investic. Nejjednodušším způsobem je omezit možnou výši poskytnutého úvěru relativně ke kapitálu, kterým disponuje fond samotný. Předešlo by se tak situaci, která nastala právě v kauze Archegos, kdy byla naprostá většina pozic financována cizím kapitálem a pokles jejich hodnoty spolu s následným nuceným prodejem naprosto vymazal veškerý vlastní kapitál a uvedl fond do insolvence. Dalším logickým krokem je zavést povinnost informovat akcionáře o existenci podobných pozic a objemu ztrát, které mohou způsobit. Pokud by akcionáři byli lépe informováni, pravděpodobně by na manažery vyvíjeli větší tlak, aby se takových úvěrů stranili. Zdá se, že regulátoři v tomto ohledu již podnikli první kroky. Americká Securities and Exchange Commission (SEC) a britská Financial Conduct Authority již začaly vyslýchat hlavní aktéry celého debaklu. Podobný proces zahájila i bankovní komise amerického Senátu. Přestože nyní není jasné, jaká omezení v reakci na kauzu regulátoři zavedou, je zřejmé, že dojde ke zpřísnění dohledu nad „margin tradingem“ prováděného za pomocí půjčených peněžních prostředků.

Ponaučení do budoucna

Kauza bude mít značné dopady na celé odvětví. Přestože žádnou banku „nepoloží“, lze očekávat, že kvůli zvýšenému regulačnímu dohledu, který znesnadní poskytování lukrativních úvěrů, způsobí další pokles ziskovosti celého sektoru. Banky však mohou být rády, že tento debakl přišel v poměrně příznivou dobu. Je tak pouze na nich, jaké ponaučení si z něj odnesou. Nápomocí by jim měli být regulátoři, pro které by celá aféra rovněž měla být pomyslným budíčkem, že i přes striktní regulace zavedené po krizi roku 2008 ve finančním sektoru stále existují značná rizika, která by v nejhorším případě mohla do problémů dostat celou světovou ekonomiku.

 

Institut ekonomického vzdělávání (INEV) vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.  

Podívejte se na https://inev.cz pro další informace.  

Podpořte nás na https://www.darujme.cz/projekt/1203037 

Newsletter