Česká republika dosud využívá vlastní měnu, zavázala se však, že v budoucnu, po splnění Maastrichtských kritérií, přijme euro. Podle člena bankovní rady ČNB Oldřich Dědka by tento krok mělo podpořit i nedávné ukončení kurzového závazku.
Podle Dědka by přijetí společné evropské měny pomohlo české ekonomice, a to především s ohledem na její proexportní povahu.
„Poté, co byl ukončen kurzový závazek, český podnikatelský sektor se dostal do bouřlivých vod nestability měnového kurzu,“ přepisuje Dědkova slova agentura Bloomberg. „To domácí firmy vzhledem k těm, které se s tímto rizikem nemusí vypořádávat, dostává do konkurenční nevýhody.“
Koruna v prostředí řízeného floatingu by mohla podle Dědka podpořit tlak na českou vládu ohledně přijetí eura. „Vláda by mohla konečně učinit rozhodnutí o načasování tohoto kroku. Já osobně bych to jedině uvítal,“ řekl centrální bankéř.
Svou roli by v tomto směru sehrála i sama ČNB. Dle Dědka by právě centrální banka mohla přispět k akceleraci zájmu veřejnosti o společnou evropskou měnu.
Moody’s: Silnější koruna a české banky. Které jsou „ohrožené“?
Podle dalšího člena bankovní rady ČNB Marka Mory by česká ekonomika přijetí eura ustála. Na druhou stranu, proč bychom měli vstupovat do eurozóny, která, jak nedávno bankéř uvedl, je „jedním velkým staveništěm.“ Proto by Mora přijetí eura momentálně nedoporučoval.
Jsme na euro připraveni ?
K tomu, aby Česká republika přijala euro, musí splnit tzv. Maastrichtská kritéria. Ta jsou nastavena následovně:
Cenová stabilita: Průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 p. b. průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace.
Stabilita devizového kurzu: Alespoň dva roky před vstupem do měnové unie by se země měla zapojit do mechanismu ERM II (kurz koruny by se musel udržovat v povoleném maximálním fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu – centrální parity – k euru) a po tuto dobu by nemělo dojít k devalvaci.
Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb: Dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 p. b. průměr tří zemí s nejlepšími výsledky týkajících se cenové stability.
Veřejné finance: Podíl veřejného hrubého dluhu na HDP nesmí překročit 60 % a podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 %.
Podle hodnocení Ministerstva financí za rok 2016 lze konstatovat, že „ve střednědobém výhledu budou pravděpodobně plněna všechna maastrichtská kritéria vyjma účasti v ERM II. Vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se oproti předchozím letům dále zlepšila, nicméně stále ji nelze vyhodnotit jako dostatečnou k přijetí společné měny.“
Jednotlivé oblasti byly vyhodnoceny následovně:
