Dolar oslabuje vůči euru i v dolarovém indexu. Nejistota kolem brexitu drží libru ve ztrátě. Jako bezpečný přístav zafungoval švýcarský frank. Měny regionu zůstávají také ve ztrátě. Koruna krátce oslabila nad 26,40 za euro.

Dědické řízení. Na co si dát pozor?

Říká se, že rodina je na prvním místě. Přesto existují případy, kdy dojde k vyhrocení situace, která může rodinné vazby dlouhodobě poškodit. Mezi nejčastější faktory sporů patří finance, které mohou relativně stabilní vztahy negativně ovlivnit. Jak takové situaci předejít, a zároveň se nestát obětí dědického podvodu?

Možnost nabytí majetku v hodnotě milionů může znamenat velký tlak na případné dědice. Pokud do té doby žili skromně, může být vidina získání takové částky o to silnější. Společně s emocemi mohou vystát staré křivdy a spory, kdo se o nebožtíka více staral, dostával větší příspěvky na studia, apod. Rizikem je také zapojení manželů pozůstalého, kteří mohou tlačit na vyšší částku v oblasti vypořádání dědictví.

Závěť může situaci usnadnit

Je obecně známo, že více než polovina Čechů se v produktivním životě rozvede. Často pak založí rodinu, a s tím přijdou na svět další dědicové. Když pak dojde na otázku dědictví, může se záležitost značně zkomplikovat. Muž například může chtít, aby majetek připadl jeho druhé manželce, případně dětem z prvního manželství, s podmínkou, že jim při přebírání dědictví musí být alespoň 25 let, apod. Proto se, a to nejen v těchto případech, doporučuje uzavřít závěť, a předejít tak sporům mezi dědici. Data Notářské komory za minulý rok pak ukazují, že Češi sepsali necelých 24 tisíc závětí, což je meziročně o 3 tisíce více. Každá závěť, která je sepsaná u notáře je zapsána do centrální evidence, a není tak možné ji opomenout. V opačném případě se může stát, že závěť nebude dohledána, a řízení se zkomplikuje.

Závěť musí splňovat formální požadavky, přičemž notář má ze zákona povinnost mít uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s jeho činností. Takže pokud by vám ji sepsal a pochybil, má být i právě pro takové případy pojištěn a vyřízení jím takto způsobené škody tedy může být jednodušší. Pokud tato situace nastane v případě závěti sepsané bez dohledu notáře, tedy nedojde k dědické posloupnosti podle závěti (či dědické smlouvy), nezbývá než se řídit pravidly pro zákonnou dědickou posloupnost. Závěť nemůže vyloučit práva nepominutelných dědiců (dětí zůstavitele), jejichž podíl je stanoven u nezletilého potomka na ¾ jeho zákonného podílu a u zletilého potomka na ¼ zákonného dědického podílu.

Dědické podvody

Může se stát, že vidina majetku převáží nad odpovědností vůči rodině. Manželka, či potomek pozůstalého, pak například vyberou z běžného účtu veškeré prostředky, případně finance zatají. Dědic se může domáhat navrácení těchto peněz, ideálně přes notáře, který má přístup do centrální evidence účtů, a není tak možné existenci účtu zatajit. Kdy platí, že předmětem dědictví je zůstatek peněz na účtu k datu úmrtí, přičemž banka účet zablokuje na základě doložení úmrtního listu. Finanční transakce je ale možné dohledat i zpětně, a daných peněz se domáhat.

V rámci dědictví se také bere v potaz, jak se pozůstalý vůči zesnulému za jeho života, ale i po smrti, choval. Dědická nezpůsobilost, tedy vyloučení z dědického řízení (ať už podle zákona nebo závěti) vzniká, pokud se pozůstalý dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl. Anebo pokud projev poslední vůle zůstaviteli překazil či jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil.  (ust. § 1481 občanského zákoníku). Nový občanský zákoník pak udává další speciální pravidla dědické nezpůsobilosti (ust. § 1482, ust. § 1483). Zároveň je vyloučeno, aby se dědici dohodli a pozůstalému jeho chování prominuli, to může učinit jen zůstavitel. Za jednání proti projevu poslední vůle zůstavitele naopak není možné považovat jednání s cílem, aby závětí povolaný dědic nenabyl majetek, který by mu jinak měl připadnout, a to například tím, že majetek zůstavitele zatají. Takové jednání směřuje pouze proti danému dědici, a ne proti poslední vůli nebožtíka, a k dědické nezpůsobilosti tak nemůže dojít. Zároveň má ale dědic na majetek samozřejmě podle zákona právo, a měl by se ho domáhat.

Vydědění, nebo odúmrť?

Dědici se podle občanského zákoníku dělí do šesti tříd, kde v první třídě dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Zároveň nelze dědictví odmítnout ve prospěch jiné osoby (ale naopak, pokud dědictví neodmítnete, můžete v rámci dědické dohody vaše podíly vypořádat s ostatními dědici).

Dědictví nepředstavuje pouze majetek, ale také případné dluhy pozůstalého. Pokud tedy máte pochybnosti o tom, zda je vůbec pro vás přijetí dědictví výhodné či již od samého počátku víte, že pozůstalost zahrnuje pouze dluhy, můžete dědictví odmítnout. Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu, přičemž dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí, má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Pokud odmítnou všichni dědici, připadá dědictví státu, jedná se o takzvanou odúmrť.

Vydědit lze pak na základě následujících skutečností, kdy pozůstalý:

  • neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi,
  • neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem,
  • byl odsouzen za spáchání trestného činu,
  • vede trvale nezřízený život.

Newsletter