Evropské i americké výnosy klesají. Dolar se obchoduje ve ztrátě nad 1,0850 za euro. Koruna se obchoduje nad 25,35 za euro.

Deflace, která (ne)vadí centrálním bankéřům?

V posledních letech se nejen u nás, ale téměř po celém světě mluví o proměnné, která nedá spát žádnému centrálnímu bankéři. Za noční můru snad každého „strážce“ měnové politiky je označována deflace, neboli postupný propad tempa růstu cenové hladiny.

Klasický argument znějící z úst centrálních bank je, že intenzivní a trvalá deflace vyvolává tzv. deflační spirálu. S tím, jak klesají všeobecné ceny, propadá se i agregátní poptávka a s ní i výroba, ceny, zisky, mzdy, zaměstnanost i daně. Na to pak následně reagují poklesem investice, spotřeba a vládní výdaje. Ekonomika se tak postupně dostává do situace, kdy zpomaluje ekonomický růst, přičemž tempo tohoto ochlazování se s klesajícími cenami postupně navyšuje.

„Svět se pohybuje nebezpečně blízko deflace“

Faktem ale je, že existuje i deflace, která je naopak žádoucí. Upozorňuje na ni například výkonný ředitel společnost Moelis, Ken Moelis. Ten během svého rozhovoru pro server CNBC připomněl, že žijeme v deflačním světě, avšak i přesto není potřeba šířit paniku. V tomto případě totiž deflace zvyšuje životní standard, a to i v situaci, kdy tempo růstu mezd dlouhodobě stagnuje.

„Jsem přesvědčen, že dnešní svět je tažen novými technologie, které zajišťují nejen cenovou transparentnost, ale přispívají i ke zvýšení celkové efektivnosti. Vezměte si jako příklad Amazon. Pokud jste prodejce, rozhodně je lepší obětovat část zisku, který půjde ve prospěch zákazníka, než čekat, kdy vás z trhu vytlačí silná konkurence,“ zní Moelisova slova.

Zářným příkladem může být iPhone od společnosti Apple. Ještě před existencí chytrých telefonů u sebe spotřebitelé museli nosit mobil a přehrávač MP3, nemluvě o tom, že připojení na internet bylo možné pouze z domova. Dnes těmito třemi „statky“ disponuje jedna jediná věc, kterou je možné mít neustále při sobě.

Deflace? Na Oktoberfestu rozhodně ne

S nástupem revolučních společností využívajících nejnovější technologie, které jsou maximálně „user friendly“ se rozpoutal i maximální konkurenční boj, jenž postupně tlačí ceny dolů. Rick Rieder, Chief Investment Officer oddělení obchodování s dluhopisy ve společnosti BlackRock, tento proces popsal jasně – „technologie zcela mění vzhled a fungování celé ekonomiky, společnosti, inflace i investičního prostředí. V některých oblastech jsou důkazy tohoto tvrzení nezvratné.“

Rieder v tomto směru zmiňuje americké naleziště ropy Eagle Ford. V době, kdy se v této oblasti začalo rozmáhat používání metody frakování, byl pozorován zajímavý úkaz. I přesto, že se počet vrtných zařízení postupně snižoval, objem celkové těžby kontinuálně rostl (viz graf). Tento příklad je tak jedním z mnoha, kdy je jasně patrné, že nové technologie pozitivně působí na produktivitu sledovaného sektoru, což ve výsledku vyúsťuje v nižší ceny.

Dalším sektorem, kde nové technologie expandují, jsou finance. Tam se v poslední době postupně rozmáhají finanční technologie. Tzv. FinTech společnosti ke své činnosti využívají ty nejnovější technologie, které jsou rychlejší, snadno ovladatelné, ale především levnější, což je to hlavní, co vstupuje do rozhodování klientů.

Noční můra centrálních bankéřů. Bát se deflace?

Newsletter