Hotovost v našich kapsách je v ohrožení; o jejím omezení či dokonce zrušení se mluví čím dál častěji. Dosud nejokázalejší kampaň proti hotovosti proběhla v listopadu minulého roku v Indii, kdy tamní vláda zrušila platnost vybraných bankovek, jež do té doby představovaly 85 % hotovosti v zemi. To, co se v současné době stále zdá být víceméně krajním řešením specifických problémů, však může v příštích desetiletích čekat řadu vyspělých a stabilních ekonomik.
Demonetizace v Indii nebyla zrovna ukázkovým příkladem dobře zvládnuté reformy. V zemi okamžitě zavládla panika a chaos, u bank se stály nekonečné fronty a nebyla nouze ani o potyčky mezi nespokojenými Indy, které musela uklidňovat policie. V zemi došlo k fatálnímu ochromení spotřebitelské důvěry a do problémů se dostaly i podniky, což se zcela jistě podepíše na ekonomickém růstu v letošním roce. Pozice Indie jakožto aspiranta na nejrychlejší ekonomiku světa je tak v ohrožení.
Oficiálně bylo cílem opatření omezit daňové úniky, korupci a enormní rozsah šedé ekonomiky, s čímž se Indie, jež lze považovat za převážně hotovostní ekonomiku, již dlouho potýká. Jak však uvádí South China Morning Post, zlé jazyky tvrdí, že skutečným cílem premiéra Naréndry Módího bylo připravit své politické soupeře o nashromážděné finanční prostředky na kampaň – měsíc před klíčovými volbami v zemi.
Zrušení bankovek v Indii: Návrat k barterovému obchodu?
Nicméně mnoha bankéřům, ekonomům a významným politikům mimo Indii se Módího krok zamlouvá. Mezi fanoušky bezhotovostní ekonomiky patří například bývalý ministr financí Larry Summers, bývalý hlavní ekonom MMF Ken Rogoff a bývalý CEO Standard Chartered Bank Peter Sands. Ti všichni propůjčili svou tvář kampani proti hotovosti a vyzývají k eliminaci přinejmenším těch nejvyšších bankovek.
Tyto návrhy jsou přitom často prezentovány jako nezbytná opatření v účinném boji proti zločinu. Podle Sandse jsou bankovky s vysokou hodnotou platebním prostředkem těch, kteří se vyhýbají placení daní, financují terorismus či jinou trestnou činnost, obchodují s drogami či otroky a poskytují či přijímají úplatky. Pokud se jich zbavíme, dojde k narušení obchodních modelů mezi pachateli trestných činů a k omezení jejich možností.
Zrušte hotovost a zachraňte chudé!
Tento argument se však mnohým odpůrcům zdá příliš slabý. Ti, na které opatření cílí, si snadno najdou alternativní způsob výměny. Ba co víc, mezi nástroje praní špinavých peněz a daňových úniků už dávno nepatří jen kufříky naplněné bankovkami, ale třeba offshore bankovní účty či další sofistikovanější praktiky. Pokud se tedy někdo lapí do sítě, pak to budou spíše malé ryby. Omezení svobody, které by omezení či zrušení hotovosti přineslo, však postihne všechny obyvatelé země.
Rogoff vidí ve zrušení hotovosti vyřešení problému zoufalých centrálních bank, kterým se nedaří nastartovat inflaci. Úrokové sazby již narazily na nulovou hranici, avšak lidem se stále nechce utrácet. Některé centrální banky již sice prolomily tabu negativních úrokových sazeb, avšak pokud se lidé budou moci vyhnout úrokovým nákladům tím, že se uchýlí k hotovosti, nebudou banky schopné přenést výrazné negativní úrokové sazby na své klienty.
Jak mohou fungovat záporné sazby? Díky zrušení hotovosti
Ale to je podle Rogoffa právě to, co budou centrální banky v budoucnu potřebovat. Jak píše ve své knize The Curse of Cash (Prokletí hotovosti): „postupné vyřazování papírových bankovek je pravděpodobně nejjednodušší a nejelegantnější cestou, jak si mohou centrální banky připravit půdu pro uplatnění podmínek negativních úrokových sazeb.“
