Ekonomické náklady psychických potíží z deprese dostaly v posledních letech podstatně větší rozměr. Nová studie, publikovaná v časopise Journal of Clinical Psychology, zjistila, že lidé, kteří těmito problémy trpí, zvlášť tvrdě zasáhla finanční krize z roku 2008. „Tato studie přispívá k chápání MDD (závažnější depresivní poruchy) jako zdroje významného ekonomického zatížení,“ poznamenávají autoři zprávy. V roce 2010 vzrostly roční náklady spojené s depresivní poruchou na 210,5 miliardy dolarů. To představuje nárůst o 21 procent oproti částce 173,3 miliardy dolarů z roku 2005.
Zprávě, která čerpala data z pojistných událostí z OptumHealth Reporting a Insights databází, vévodí pozorování, že ve Spojených státech je deprese „nejčastější příčinou pracovní neschopnosti u lidí ve věku 15 až 44 let, což má za následek v součtu téměř 400 milionů dnů na neschopence za rok, což je podstatně více než u jiných fyzických či duševních nemocí.“ Ve zprávě se dále píše, že v roce 2010 trpělo těmito poruchami daleko více lidí než v roce 2005. Během tohoto pětiletého období vzrostl počet lidí trpících depresí z 13,8 milionu na 15,4 milionu. Nejrychlejší tempo růstu je vidět u lidí starších 50 let.
„Zhoršující se ekonomické podmínky po útlumu z roku 2008 si na lidech vybírají zvlášť těžkou daň,“ konstatuje zpráva, jejíž hlavní autor je Paul Greenberg, výkonný ředitel bostonské ekonomické poradenské firmy Analysis Group.
Studie zjistila, počet lidí s MDD vzrostl o 6,2 procenta a přibyli zejména lidé, kteří jsou buď nezaměstnaní, nebo ti, kteří již hledání práce vzdali. Počet lidí s jinýmy poruchami než MDD vzrostl o 3,8 procenta.
Tři oblasti nákladů
Zpráva rozlišuje tři oblasti nákladů, které ústí v celkovou částku 210,5 miliardy dolarů. Jedná se o náklady na pracoviště, přímé náklady a náklady spojené se sebevraždou.
Náklady na pracoviště zahrnují zmeškané dny v práci a sníženou produktivitu. Tvoří tak téměř polovinu všech nákladů spojených s depresemi. Dalších 45 procent z celkových nákladů pramení z přímých nákladů, které zahrnují zdravotní a farmaceutické výlohy. Zbývajících 5 procent pochází z nákladů souvisejících se sebevraždou a zahrnují ztrátu výdělku. Podle zprávy však jen menšina ekonomických nákladů pacientů s MDD identifikovaných studií, respektive 38 procent, pramenila ze závažné deprese.
Největší podíl nákladů spojených s těmito poruchami pramení z tzv. komorbidit, neboli poruch, které se vyskytují společně s depresemi. Jedná se o stavy jako je úzkost, posttraumatické stresové poruchy, fyzická onemocnění jako bolesti zad, poruchy spánku a migrény. Na konci zprávy autoři poznamenávají: „Další výzkum by se měl zaměřit na relativní význam těchto různých faktorů a dále analyzovat přidružené komorbidity spojené s MDD, které tvoří největší část celkové ekonomické zátěže onemocnění.“
