Technologie se neustále vyvíjejí a rozšiřují všude kolem nás. Denně nám umožňují měnit zastaralé přístupy a procesy v tradičních oborech, a ne jinak tomu je i v pojišťovnictví. Digitální technologie v pojišťovnictví se využívají ve všech fázích produktu, jak v oblasti tvorby produktu, distribuce a správy pojistných smluv, tak při likvidaci pojistných událostí, potažmo si s digitální technologií v podobě chatbotů „povídáme“ například při podávání stížností.
V současnosti mají digitální technologie v pojišťovnictví mnoho podob. Pojišťovny díky technologiím automatizují své procesy a tím snižují náklady a chybovost, a celkově zrychlují a zefektivňují stávající, možná až zastaralé, procesy. Naopak pro zákazníky digitální technologie přinášejí nevšední uživatelský zážitek a komfort. Například v podobě uzavření pojistné smlouvy z pohodlí domova, okamžité likvidace pojistné události nebo při používání chytrých hodinek podporující zdravý životní styl umožní snižování výše pojistného.
Další evoluci vidíme v Open Insurance (volně přeloženo jako otevřené pojišťovnictví, vychází z tzv. otevřených dat, z ang. jazyka Open Data), což představuje zpřístupnění a využití dat v sektoru pojišťovnictví, a to jak ze strany podnikatelů, jako jsou pojišťovny, třetím stranám, tak ze strany veřejných orgánů třetím stranám, zejména pak pojišťovnám nebo pojišťovacím zprostředkovatelům. Nezapomeňme, že klienti, jako subjekty osobních údajů mají již dnes právo na přístup ke svým osobním údajům nebo právo na jejich přenositelnost, tedy aby k nim získal přístup další správce.
Zpřístupnění dat klientů třetím stranám již několik let funguje v oblasti platebních služeb, kdy aplikace třetích stran (pomocí tzv. APIs) mohou za předpokladu souhlasu klienta a dodržení přísných bezpečnostních opatření, zobrazovat zůstatky na účtech, případně zadávat pokyny k platbě. Klientovi tak odpadá potřeba mít několik platebních aplikací, ale má v mobilním telefonu naistalovánu jen jednu, ze které zatím jen v omezené míře spravuje všechny své platební účty. Obdobně by zpřístupnění dat mohlo fungovat i v pojišťovnictví, kdy by klient mohl mít náhled na všechny pojistné smlouvy v jedné aplikaci bez ohledu na pojišťovnu, u které má pojistnou smlouvu uzavřenou a z této aplikace tyto smlouvy pak spravovat, jako například hlásit pojistné události, předávat nebo zpřístupňovat informace o sobě, upravovat pojistné krytí, limity a podobně. To, že i pojišťovnictví půjde ve šlépějích otevřeného bankovnictví naznačuje návrh nařízení evropského parlamentu a rady o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání, tzv. Data act, který v článku 5 počítá se zpřístupněním dat třetím osobám. Návrh včetně tohoto článku koncem léta tohoto roku oficiálně podpořila Insurance Europe, jako federace národních asociací pojišťoven z 34 evropských zemí.
Druhé zmíněné, tj. zpřístupnění dat ze strany veřejných orgánů je poměrně složitější na implementaci, avšak s násobně vyšší přidanou hodnotou, a to zejména pro klienty. Vezměme si například údaje o klientovi z oblasti sociálního zabezpečení, které by byly pojišťovně na dálku zpřístupněny přímo (na místo papírového potvrzení) v podobě rozhraní umožňujícího automatické zpracování údajů, například při pojištění pracovní neschopnosti. V současnosti v případě nemoci musí klient k lékaři, který vystaví neschopenku. Za předpokladu, že jde o e-neschopenku jsou informace v elektronické formě zaslány zaměstnavateli a zároveň České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pokud si klient při návštěvě lékaře vůbec vzpomene, že má toto riziko kryté pojištěním pracovní neschopnosti, tak lékař musí vyhotovit další potvrzení, tentokrát pro pojišťovnu. Pokud by ze strany ČSSZ byly údaje v elektronické podobě zpřístupněny třetím stranám na základě souhlasu klienta uděleného pojišťovně, pak by stačilo jít k lékaři a díky provázanosti systémů e-neschopenky a digitalizaci celého procesu by v několika vteřinách mohly být údaje o pracovní neschopnosti následně poskytnuty pojišťovně, čímž by došlo k značnému urychlení při výplatě pojistného plnění. Za podmínky automatizace procesu na straně pojišťovny by již při východu z ordinace klientovi mohla přijít notifikace do mobilu o výplatě a výší pojistného plnění z pracovní neschopnosti namísto několika dní či týdnů.
Výše popsaný postup není ze strany pojišťovny nějaký exces, ale jde jen o způsob, jakým se údaje tak jako tak dostanou do její dispozice. V současné době předávání údajů nemá jednotný formát ani podobu, takže proces vyřízení pojistné události musí probíhat manuálně. Bez zapojení veřejné správy bohužel nelze usnadnění na základě automatizace realizovat. Digitalizace a automatizace celého procesu nemá jen pozitivní vliv na zákaznickou zkušenost, ale mohla by přinést značné úspory do státního rozpočtu, snížit administrativní zátěž na straně lékařů, kteří by tak více času mohli věnovat svým pacientům, a v konečném důsledku by pojistné produkty mohly být levnější a dostupnější více klientům.
Zpřístupnění dat není v dnešní době nic nového, i když se nemusí jednat o údaje o konkrétních osobách a citlivých informacích, ale také o neosobní údaje. Otevřená data mají v současnosti mnoho podob a najdeme je v Národním katalogu otevřených dat, kde je přes 140 tisíc datových sad od více než 270 poskytovatelů.
Někteří klienti mohou mít z elektronického zpřístupnění jejich údajů obavy, zejména ze zneužití nebo úniku informací. Klienti si však často neuvědomují, že již dnes jejich údaje jsou uchovávány v papírové podobě anebo na elektronickém úložišti, které je decentralizované a nejsou ani vytvořeny jednotné formáty nebo rozhraní pro přenos informací, takže jejich údaje mohou být předmětem úniku či zneužití, například přeposíláním e-mailů nebo kopírováním papírových dokumentů). Podstatné je zabezpečení těchto dat a současné řízení přístupových práv k údajům klienta. Problémem může spíše být nedostupnost pojištění kybernetických rizik, což může poskytovatele nebo i příjemce údajů odradit.
Troufáme si říct, že díky vytvoření jednotného rozhraní pro předávání informací a sjednocení formátu či sktruktury předávaných údajů by mohlo dokonce dojít k vyššímu standardu zabezpečení, než je tomu doposud za předpokladu šifrovaného přenosu a jasných pravidel přístupu k údajům.
Žijeme v digitální době, máme k dispozici potřebné nástroje a technologie, zákonné požadavky nás nijak výrazně neomezují, a ochota transformovat omšelou podobu pojišťovnictví, jak jí známe desítky let je obrovská, a to ze strany všech účastníků. Vždy ale bude jen na konkrétním člověku, do jaké míry využije digitální technologie, umožní digitalizaci a automatizaci ovlivňovat své rutinní činnosti a do jaké míry tyto procesy automatizaci zpřístupní. Procházíme digitální evolucí v nejrůznějších oblastech života a bylo by velmi zpátečnické tomuto pokroku bránit.
Autoři textu jsou Jiří Vataha a Robert Šimek z České Insurtech Asociace.
Zdroj: Česká Insurtech Asociace
Jiří Vataha, předseda České Insurtech Asociace, působil přes 11 let v ČNB, kde měl mimo jiné na starosti onsite kontroly poskytování odborné péče pojišťoven. Byl součástí pracovní skupiny EIOPA Suptech project group, kde se podílel na přípravě bigdata processing and machine learning nástroje pro dohledové orgány EU. Ve volném čase přednáší na vysoké škole poskytuje startupům ekonomické poradenství v oblasti finančního plánování, budgetingu, forecastingu a přípravu pitchdecků pro investory. V současné době působí jako compliance officer ve finanční skupině Partners.
Robert Šimek, člen správní rady České Insurtech Asociace, je expert na právo a compliance v oblasti pojišťovnictví, lektor a mentor. Působil v rámci dohledu nad finančním trhem ČNB, ve stálém výboru EIOPA pro finanční inovace a ochranu spotřebitele, a také v první české pojišťovně zaměřené výhradně na on-line prodej (DIRECT pojišťovna a.s.). V současné době působí ve společnosti YOUPLUS Assurance AG a poskytuje právní služby napříč pojišťovací skupinou Swiss InsureEvolution Partners v zemích EU/EHS a Švýcarské konfederaci. Je autorem nejrozsáhlejšího komentáře k právní úpravě pojistné smlouvy. Podílel se na řadě školení v oblasti distribuce pojištění, příležitostně přednáší na Právnické fakultě UP v Olomouci a jiných odborných fórech. Aktuálně např. v rámci MBA, DBA nebo LLM programů pod záštitou E.G.I. Education Grow Insurance.
Česká Insurtech Asociace vznikla začátkem léta tohoto roku za účelem sjednocení společností působících v odvětví pojišťovnictví, které mají inovativní povahu nebo používají moderní telekomunikační či digitální technologie, a prosazování jednotných zájmů svých členů. Témata, kterým se Česká Insurtech Asociace věnuje, jsou prosazení otevřených dat v pojišťovnictví, založení regulatorního nebo datového sandboxu v ČR, zefektivnění ověřování identity zákazníka na dálku, zlepšení komunikace mezi stakeholdery na trhu aj.
