Digitální platební metody prodělaly za poslední roky skutečně naprosto zásadní vývoj. V současné době zvládne okamžitá platba “přeskočit” z jedné banky do druhé sotva v čase jediného tiknutí hodin. Jen v červnu 2025 Češi odeslali v průměru 1,63 milionu okamžitých plateb denně, což odpovídá 40 % všech tuzemských finančních převodů. Z pohledu uživatele se do popředí dostávají (co se samotné technologie týče) jednoznačně digitální peněženky: Apple Pay již v současné době totiž zpracovává 20 % všech online nákupů kartou. Google Pay k tomu přidává dalších 6 %.
Tento krátký seriál od ředitele vývoje mobilních aplikací Milana Mitošinky ze společnosti Avenga se zabývá vývojem systémů okamžitých plateb, inovacemi v oblasti digitálních peněženek, regulacemi a technologiemi, které stojí na počátku nové vlny inovací. Tu představují například nositelná zařízení s rozšířenou realitou, celoevropská platforma Wero, digitální průkaz totožnosti, nebo asistenti na bázi umělé inteligence. To vše bude do roku 2030 zcela určitě formovat český sektor bankovnictví, financí i pojištění.
Regulace je většinou vnímána jako nepříjemná povinnost. Je tomu tak ale i v případě okamžitých plateb a digitálních peněženek? Pojďme se na to podívat trochu blíže.
III. Regulační katalyzátory a otevřené bankovnictví
Od PSD 2 k PSD 3: API dostávají ostřejší zuby
Od transpozice směrnice PSD2 do českého právního řádu musí každá licencovaná banka zpřístupnit zabezpečené API, aby autorizovaní externí poskytovatelé mohli iniciovat platby a načítat údaje o účtech, což je právní základ českého otevřeného bankovnictví. Brusel však již zvyšuje laťku. Dne 13. června 2025 Rada EU schválila kompromisní znění směrnice o platebních službách nové generace (PSD3) a nového přímo použitelného nařízení o platebních službách (PSR), které zavádějí přísnější pravidla pro vracení peněz v případě podvodu a povinnou „prémiovou“ dostupnost těchto API.
Nařízení o okamžitých platbách nyní dále ukládá poskytovatelům platebních služeb v eurozóně povinnost stanovit ceny za okamžité převody v eurech na úroveň, která není vyšší než ceny za běžné převody SEPA (platí od 9. ledna 2025), a do 9. října 2025 umožnit zákazníkům tyto převody provádět; země mimo eurozónu pak musí tuto povinnost splnit do roku 2027.
Faktory urychlující vývoj v tuzemsku
Česká republika se přizpůsobuje tempu EU: tisková zpráva z ledna 2025 potvrdila, že nebankovní platební a elektronické peněžní instituce získají přímý přístup k platebnímu systému CERTIS, jakmile 9. dubna 2025 vstoupí v platnost novelizovaný zákon o platebním styku, zatímco národní platforma FinTech sandbox spuštěná v roce 2024 poskytuje inovátorům pod dohledem testovací prostředí pro nové systémy a modely rizik. Celkově lze říct, že celoevropské předpisy a místní „otevřené systémy“ mění náklady na dodržování předpisů v konkurenční výhodu pro české banky, poskytovatele platebních služeb i fintechové společnosti.
Spolu se snahou Česka otevřít systém CERTIS i nebankovním poskytovatelům platebních služeb se tyto předpisy stávají konkurenční strategií: firmy z odvětví BFSI, které se včas přesunou k prémiovým API, nástrojům pro řízení rizik v reálném čase a přímému přístupu k vypořádání, budou těmi, kdo napíší další kapitolu českého systému financí založeného na digitálních peněženkách.
Pravděpodobné změny v blízké budoucnosti
Příštích pět let bude bezpochyby ovlivněno několika faktory, které spojují mobilní peněženky se systémy plateb v reálném čase a novými nařízeními EU:
- Platby v reálném čase se stanou standardem. Nový pracovní dokument ČNB uvádí, že okamžité platby již tvoří 50 % všech mezibankovních převodů v České republice (2024) a při současném tempu růstu by do roku 2026 měly překročit hranici 60 %, čímž se platby s vypořádáním do druhého dne stanou okrajovou záležitostí.
- Hranice se stírají. Nařízení o okamžitých platbách omezuje poplatky za okamžité platby v eurech na běžnou úroveň SEPA a ukládá českým poskytovatelům platebních služeb povinnost přijímat okamžité platby v eurech od 9. ledna 2025 a odesílat je do 9. října 2025. Plná obousměrná funkčnost pro poskytovatele platebních služeb mimo eurozónu se stane povinnou v roce 2027, čímž se přeshraniční výplaty peněz v CZK/EUR zrychlí na úroveň tuzemských plateb.
- Průkaz v peněžence. Nařízení (EU) 2024/1183 vyžaduje, aby každý členský stát vydal certifikovanou digitální peněženku EU do 24 měsíců od prováděcích aktů ze dne 28. listopadu 2024, takže čeští občané by měli do konce roku 2026 obdržet elektronické průkazy totožnosti založené na peněžence, což připraví cestu pro platby jedním klepnutím kompatibilní s ověřením SCA.
- CBDC v dohledu. Výzkum banky pro mezinárodní vypořádání (BIS) potvrzuje, že interní pracovní skupina ČNB analyzuje maloobchodní digitální korunu (CBDC) od roku 2021, ale zdůrazňuje, že nebylo přijato žádné rozhodnutí o jejím zavedení, a digitální korunu považuje spíše za dlouhodobou zálohu pro zajištění odolnosti než za realitu, která by mohla být spuštěna v krátké době.
- Tlak na konkurenceschopnost. S cenou okamžitých plateb v eurech na úrovni SEPA a směrnicí PSD3/nařízením PSR slibujícími „prémiovou“ dostupnost API budou modely karet s vysokými poplatky za výměnu cítit tlak na marže, zatímco fintechové společnosti, které kombinují systémy plateb v reálném čase se systémy s malým rizikem (BNPL, chytrá fakturace), získají odrazový můstek do běžného bankovnictví
Pro české hráče v sektoru BFSI tento vývoj signalizuje prostředí, ve kterém se převody mezi účty na bázi digitální peněženky stanou standardem a regulace se posune od překážky dodržování předpisů ke konkurenčnímu modelu.
