Dluhopisy byly po mnoho let pro menší investory dostupné pouze v podobě penzijních a podílových fondů, případně státních dluhopisů. Legislativa ale již několik let umožňuje jakékoliv firmě vydávat takzvané korporátní dluhopisy. Firemní dluhopisy často využívají developerské firmy, které láká široká základna investorů, v některých případech také možnost získat financování výhodněji než při využití bankovních služeb.
Inzertní portál pro investory
Snem každého investora je dluhopis s nízkým rizikem a zároveň vysokým úrokem. Lákavě se v tomto ohledu tváří některé korporátní dluhopisy dostupné prostřednictvím internetu, a to na takzvaných dluhopisových tržištích. Na trhu jsou tři nejznámější portály, které doplňuje řada menších nabízejících tyto služby. Dluhopisová tržiště nepodléhají regulaci ČNB, a může tak na nich inzerovat kdokoliv, aniž by byla rizikovost daného dluhopisu předem prověřena. Zodpovědnost je tak plně ponechána investorovi, který se mnohdy nechává unést “výhodným úrokem”. A jak takový portál funguje? Některé portály napřímo komunikují s klienty a tvoří jim určitá investiční portfolia. Bohužel se později ukazuje, že tyto firmy jsou motivovány pouze provizí z obratu (objemem prodeje) dluhopisů daného emitenta a na výsledcích společnosti jim zase až tak nezáleží. V důsledku toho pak můžeme pozorovat, jak se taková společnost následně staví k tomu, když některý z jejich emitentů např. přestane vyplácet úroky.
Nízký úrok = nízké riziko?
Se zvyšujícím se počtem dluhopisových portálů a tržišť mohou být investoři značně dezorientovaní. A není se čemu divit. Na portálech se objevují dluhopisy s výnosem 10 a více procent p.a. a přitom se tváří jako konzervativní investice. Přesto emitenti takových dluhopisů mohou jen velmi obtížně splácet kupónové platby, přičemž jistina bude splacena nejspíše dodatečnou emisí. Emitent není nijak limitován tím, jak vysoký úrok nasadí, a tak se často řídí pouze nezbytností být pro daného investora bez dostatečných zkušeností atraktivní. Jistí si však investoři nemohou být ani v případě dluhopisů s nízkým úrokem, které ne vždy znamenají, že se jedná o investici se srovnatelně nízkým rizikem. Může jít pouze o záměr emitenta vyvolat představu o investici s nízkým rizikem, tedy konzervativní a bezpečnou strategii investování. Mezi podniky emitující dluhopisy se zařadila značná část firem, které s vysokou pravděpodobností nebudou schopny závazkům plynoucím z emise dluhopisů dostát. Jedná se zejména o podniky mající nulový či záporný vlastní kapitál a prakticky žádnou historii. S ohledem na zpomalující se ekonomiku může navíc riziko neschopnosti emitenta splácet své závazky ještě narůstat.
Jak posoudit rizikovost korporátního dluhopisu
Jistota není tou hlavní výhodou investic. Rizikovost se ale přesto výrazně snižuje, pokud investor nakupuje u regulovaných subjektů, které jsou pod dohledem ČNB a prověřují finanční zdraví a rizikovost dluhopisů emitenta. Pokud investor uvažuje o nákupu korporátních dluhopisů, jeho prvním krokem by mělo být prostudování emisních podmínek a pročtení prospektu emitenta, který zahrnuje informace o hospodaření, financování projektu či případných rizicích.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
