Zvýšená pozornost analytiků se opět obrátila směrem k Blízkému východu, respektive Dubajskému emirátu. Naposledy bylo sledováno klíčové zasedání OPEC ve Vídni koncem listopadu a ropy se týkají i přicházející problémy Dubaje. Státní investiční firma Dubai World si totiž vynutila legislativní zásah k restrukturalizaci 14,6 mld. USD dluhu poté, co pro návrh získala souhlas více než dvou třetin investorů.
V praxi se jedná o takzvaný cramdown proces, což znamená, že podmínky půjček krachujícímu subjektu jsou soudně přenastaveny, navzdory připomínkám některých věřitelů. Doug Bitcon z Rasmala Investment Bank řekl pro Al Jazeeru, že tento přístup není tolik překvapivý a Dubai World neměla moc možností na výběr.
Podobná situace ovšem nastala již v roce 2009, kdy Dubai World zatřásla finančními trhy, poté co zažádal o pozastavení dluhu ve výši 25 miliard dolarů. Sousedský emirát Abú Dhabí tehdy, poněkud skrytě přes centrální banku, poskytl 20 miliard USD, třebaže sám dlužil přes 140 miliard. Od té doby se Dubaj snažila získat zpět renomé a důvěru trhu reformami vedoucími ke zprůhlednění tamních transakcí.
Ekonomika emirátu od té doby nabrala směr vzhůru a byla vnímána jako bezpečný finanční přístav těžící z obchodu, logistiky a turismu a to zejména vzhledem k událostem arabského jara, poukazuje článek serveru Al Jazeera.
Na druhou stranu, události posledních týdnů přiměly tento trend obrátit. Financial Times poukazují na pád cen ropy a závazek rozšířit letiště Al Maktoum v Dubaji za 32 miliard dolarů jako hlavní faktory, které vedou k restrukturalizaci dluhu. Nálada investorů byla nadto řádně otestována, když developerská firma Limitless, dceřiná společnost Dubai World, nezvládla s koncem roku splatit 400 milionů USD dluhu. Mimo to se také očekává další nárůst dluhu spojený s přípravou Expa 2020, který banka Standard Chartered odhaduje na dalších 8 až 9 miliard dolarů.
Posčítáme-li všechny závazky, které Dubajský emirát má, dostaneme se, alespoň dle Institutu pro mezinárodní finance (IIF), k číslu přes 140 miliard dolarů, což tvoří 132 % jeho HDP, z čehož náleží Dubai World miliard celkem 30.
Prozatím se pod dohledem The Dubai World tribunal dospělo k závěru, že se zvýší objem zástavy a necelé 3 mld. USD budou splaceny předčasně v září a zbytku z 14,6 miliardy se prodlouží splatnost z roku 2018 na rok 2022. Toto řešení je sice krátkodobě výhodné pro Dubai World, ovšem z hlediska investorů je spíše nevýhodné. Ahmed Shaheen z investiční banky Exotix Partners operující v Dubaji se staví k tomuto řešení velmi kriticky. Navíc dodává, že takovéto řešení bude odrazovat zejména minoritní věřitele a Dubai World bude spoléhat na podporu tamních klíčových bank. Navíc firma takto vytváří nebezpečný precedent, že v případě potíží opět přistoupí k metodě cramdown, která postihne zejména menší věřitele.
Zdá se tedy, že megalomanské plány dubajských developerů a investorů opět po čase narazily celkem tvrdě na dluhovou zeď. Navíc s klesajícími cenami ropy nemůže Dubaj tolik počítat s další injekcí z Abú Dhabí a je otázkou, zdali po finančním jaru nepřijde brzy temnější podzim, respektive zda nenastane dlouhodobější kreditní zima.
