Dohled nad činností bank v posledních letech postupně eskaluje. Finanční společnosti se s tímto trendem musí nějak vypořádat. Pomoci jim by měl tzv. „regtech“. O co vlastně jde?
Zdá se, že více než polovina compliance profesionálů z celého světa plánuje v následujících třech až pěti letech navýšit investice do regtechu, tedy do technologie k řešení narůstajících regulačních překážek. Tato čísla vyplývají z každoročního průzkumu společnosti Swift and Dow, do které se zapojilo více než 500 compliance profesionálů a odborníků proti praní špinavých peněz, kteří hodnotili současné regulační prostředí a jeho vliv na organizace.
Zaměření se na technologie se podle průzkumu reakcí týká především nového geopolitického prostředí a zvyšujícího se regulačního dohledu. Téměř 70 % respondentů uvedlo, že zvýšené regulační očekávání je největší compliance překážkou a že mají obavy ohledně zvýšeného vymáhání současných nařízení. Velká část (přesněji 75 % respondentů) také věří, že současné geopolitické podmínky představují nová rizika a překážky v předcházení finančních zločinů ve svých organizacích.
„Obecně platí, že politická nařízení ztěžující ekonomický růst v Evropě a Americe vytváří obavu, že mohou nastat změny ve věcech týkajících se politiky sankcí určitých zemí, což povede k dalším změnám očekávání kladených na banky,“ uvedl Paul Taylor, ředitel compliance služeb spoečnosti Swift.
Celkem 54 % dotazovaných uvedlo, že pro řešení těchto nově vzniklých překážek s velkou pravděpodobností navýší investice do regtechu. Zhruba 60 % dokonce řeklo, že již v minulosti jim technologie pomohla zlepšit svou schopnost se vypořádat s požadavky týkajících se praní špinavých peněz (Anti Money Laundering), rozpoznávání klientů (Know Your Customer) a sankcí.
„Nejvýraznější změnou mezi odpověďmi z minulého a letošního roku je ochota investovat do technologií k řešení obav z neefektivních procesů a ceny compliance,“ říká Taylor. Poukazuje na narůstající zájem o KYC služby, stejně tak jako o využívání technologií k zaznamenání hrozeb praní špinavých peněz a k testování existujících kontrolních systémů týkajících se sankcí.
„Navíc si myslím, že letošní průzkum předložil zlomový bod, v rámci kterého mnozí vyslovili obavy ohledně zajišťování kvalitně vyučeného personálu compliance operací. Byla zaznamenána také trvalá obava z falešně pozitivních výsledků testování a falešných AML upozornění,“ uvedl Taylor v souvislosti s částí výzkumu týkající se překážek spojených s praním špinavých peněz.
Dále respondenti uvedli obavy z nedostatečně vyškoleného personálu (57 %), ze spoléhání se na nedostatečné, neadekvátní nebo zastaralé technologie (48 %) a ze získání příliš mnoho falešně pozitivních upozornění (46 %).
Takové záležitosti mohou být velmi nákladné. Bylo dokázáno, že banky ročně promarní 2,7 miliardy liber kvůli falešným obviněním způsobenými zastaralým systémem. Tyto peníze by mohly být využity na nové technologie, jako je třeba strojové učení.
Konečné výsledky byly kalkulovány FortyTwo Data, společností zaměřené na AML technologie. Ze závěrů vyplývá, že průměrně 55 % falešných zpráv muže být vymýceno pomocí moderních regtech řešení.
