Předminulou noc oznámila ruská centrální banka prudké zvýšení své základní úrokové sazby z 10,5 na 17 %. V reakci na to pak rubl posílil o více než 9 %, avšak vzápětí se propadl o 20 %. Během úterka tak pokořil rekordní hodnoty vůči americkému dolaru. Síla rublu dosáhla svého dna na úrovni 79,81 USD/RUB, od počátku roku tak ztratil více než polovinu své hodnoty.
TIP: Sledujte vývoj kurzu ruského rublu real-time
Každý čtenář, který pravidelně sleduje ekonomické zpravodajské servery, byl okamžitě vystaven záplavě článků a komentářů o tom, jak se rubl nekontrolovaně propadá a stahuje s sebou všechna ruská aktiva. V tu chvíli si bezesporu oddechli investoři, kteří dlouhodobě drží tituly denominované v dolarech. „Dolar je teď pravým bezpečným přístavem“, ozývalo se ze s všech stran. Simon Black, investor a zakladatel serveru Sovereign Man, má však na celou situaci naprosto odlišný názor.
Ruské MF intervenuje, západ přestává obchodovat rubl
Z jeho pohledu je potřeba vycházet z reálných dat a objektivní komparace obou měn. Ve své základní myšlenkové premise vychází z přístupu, který je nejbližší zastáncům rakouské ekonomické školy. Ta tvrdí, že veškeré nekryté měny s nuceným oběhem jsou čistě nástrojem centrálních bankéřů, kteří tak mohou svévolně manipulovat jejich množstvím v ekonomice. Tato forma peněz, které jsou de facto kryté pouze důvěrou, je podle Blacka „fundamentálně vadná a monetární politika se tak stává zcela absurdní.“
Pokud chceme objektivně srovnávat dvě tzv. „fiat“ měny, je vždy potřeba začít od základních fundamentů. Každá měna je součástí monetární politiky a ta je prováděna centrální bankou. Black se tak v rámci své analýzy zaměřuje právě na srovnání americké a ruské měnové autority.
Nejdůležitějším aspektem finančního zdraví každé banky je její solventnost. Ta se dá nejlépe zjistit z rozvahy, konkrétně z vlastního kapitálu (resp. čistých aktiv), který vyjádříme jako určité procento celkové bilanční sumy.
Rusko bude prodávat zlato. Srazí trh?
Úroveň vlastního kapitálu Federálního rezervního systému dosahuje 1,26%. Znamená to, že pokud by hodnota jím držených aktiv klesla o 1,26%, banka by se stala nesolventní. Souběžně s tím by klesla i hodnota závazků, a jelikož jsou pasiva centrálních bank tvořena, mimo jiné, i oběživem, poklesla by tak i hodnota samotného dolaru.
Oproti tomu, ruská centrální banka vlastní kapitál na úrovni 12,5% celkové hodnoty bilanční sumy, což je téměř desetkrát větší objem než drží Fed. Takový kapitálový polštář je nezbytně důležitý proto, aby udržel banku nad vodou. „V podstatě se jedná o stejnou situaci, kdy člověk žije bez úspor, zraní se a musí do nemocnice. V tu chvíli je ale bez vlastního kapitálu a nemá z čeho uhradit potřebné ošetření“, vysvětluje Black.
Další klíčovou položkou je zlato. Vzhledem k tomu, že uvažujeme situaci nekrytých peněz, je potřeba brát v potaz celkový objem všech reálných aktiv jakožto rezervu centrálních bank. Zlato se dá chápat jako určité procento celkové nabídky peněz v ekonomice, resp. jaké množství peněz je kryto právě hodnotou žlutého kovu.
RBS: Začala nákaza středu a východu Evropy od ruského rublu
Ruská centrální banka momentálně vlastní zlato, které dokáže pokrýt 6,2 % všech peněz v ekonomice. Kolik zlata jistí dolar? Žádné. Federální rezervní systém na svých webových stránkách sám hrdě prohlašuje, že „nevlastní žádné zlaté rezervy“.
Vzhledem k chabému kapitálovému polštáři a nulovému krytí pomocí reálných aktiv tak dolar nemá žádné stabilizační kotvy, jež by ho dokázaly ochránit před nečekanými otřesy. Z tohoto pohledu je rubl mnohem stabilnější, jelikož má relativně dostatečnou kapitalizaci stejně tak i krytí. V závěru pak Black uvádí, že jeho pohled nemá „navádět investory k tomu, aby okamžitě nakupovali rubl. Má pouze ukázat propastným rozdíl mezi sentimentem a objektivními daty.“
