Tok zahraničních investic do japonských akcií se letos dotýká 900 miliard jenů, v přepočtu 7,5 miliardy dolarů. Téměř celoroční číslo je pouhou třetinou objemu, který na japonský akciový trh připlul pouze v měsíci dubnu roku 2013. Rozpadají se iluze zahraničních investorů o úspěchu Abenomiky? Nakolik je to pro Japonsko důležité?
Nejméně od finanční krize
Letošní příliv zdrojů do japonských akcií znamená 94% meziroční propad. A také nejmenší částku od finanční krize roku 2008. Loni zahraniční investoři nakoupili japonské akcie za 15,1 bilionu jenů. Podle stratégů je letošní vývoj především odpovědí na dubnové zvýšení spotřebních daní, které zavleklo japonskou ekonomiku do recese a vzkazem premiérovi Abému, že pokud jeho program, podporovaný ruku v ruce centrální bankou, neobsáhne skutečné strukturální reformy a neoprostí se od závislosti na měnovém dopingu, zahraniční investoři se z trhu téměř zcela stáhnou.
Kulhající Abenomika
„Japonsko potřebuje program, který se nebude opírat o další měnové uvolňování,“ říká například Ayako Sera za Sumimoto Mitsui Trust. „Pokud ekonomika neroste, akcie se fundamentálně těžko posunou výš a zahraniční investoři o ně stejně těžko budou mít zájem,“ shrnuje.
V roce 2013 zahraniční investoři na tři pilíře Abenomiky mimořádně slyšeli a japonský index Topix vylétl o více jak polovinu, čímž Japonsko pasoval do nejvýkonnějšího vyspělého trhu. Památný je zářijový proslov Abého na Wall Street. Letošní obraz je ale jiný. Topix je sice výš o víc jak 9 procent, ale posunem kurzu jenu k americkému dolaru je realitou této optiky čistá ztráta, přesahující 4 procenta. Na tom je zřejmé, proč se zahraniční investoři nehrnou, byť jejich zájmu lehce pomohlo nečekané uvolnění měnové politiky japonskou centrální bankou na sklonku října.
Poptávku po japonských akciích tak letos zachraňuje především stát a penzijní fondy. Největší z nich, Vládní penzijní investiční fond s aktivy přesahujícími 130 bilionů jenů, svůj limit pro investice do domácích akcií zdvojnásobil a podle propočtů Bloomberg dokoupil japonské akcie za 10 bilionů jenů. Banky, stojící za penzijními fondy, letos dokoupily japonské akcie za 2,7 bilionu jenů. V roce 2013 je v objemu 4 bilionů jenů prodali. Domácnosti jsou letos čtvrtým rokem na japonském akciovém trhu čistými prodejci.
Kdo udává tón akciím
Jsou zahraniční investoři pro japonské akcie tím nejdůležitějším? Japonští obchodníci cizí kapitál označují za pouhého následovatele trendů a pozornost doporučují obracet právě k bankám, obchodujícím pro fondy. Jednotlivci zase – jak známe z teorie i podle stratégů – obchodují nevhodným směrem v nevhodný čas. „Právě banky jsou zajímavou skupinou, schopnou udat celkovou náladu trhu. A od nich čekám povzbuzení nákupního apetitu i v příštím roce,“ sází Jonathan Allum z Nikko Capital Markets. Také tým Morgan Stanley MUFG vedou právě nákupy penzijními fondy a politika centrální banky k očekávání růstu indexu Topix do konce roku 2015 na 1680 bodů. To znamená růst o bezmála pětinu. Mediánem očekávání analytiků dle Bloomberg je pro konec roku 1650 bodů.
Například podle Nomury ale ani toto „dobrodiní“ nemůže trvat věčně a fondy dle banky pošlou v příštím roce do světa ekvivalent 12 bilionů jenů, podle UBS přes 13,5 bilionu.
Jen a zisky firem
Japonské akcie tedy příští rok porostou, je jednou částí odpovědi – bez měnového vývoje. Ten dle řady stratégů ještě není započten v aktuálních výhledech řady firem a to má být další podporou akciovému trhu. Podle investičních stratégů řada japonských firem se snižováním výhledů své ziskovosti kvůli propadajícímu jenu otálela a dohnat to budou muset do konce fiskálního roku, tedy března 2015. Americký dolar je dnes za zhruba 120 jenů, firmy ale dle posledního respektovaného průzkumu Tankan, který realizuje centrální banka, kalkulují pro aktuální fiskální rok mediánem s méně než 104 JPY k USD. „Jen bude dál oslabovat a to bude akciovému trhu skrze exportní zisky firem podporou,“ míní Kenji Shiromura z Daiwa Securities. Celkový čistý příjem dle odhadu Bloomberg u 219 největších japonských firem v aktuálním fiskálním roce vzroste o 16 procent na rekordních 21,4 bilionu jenů.
Kde jsou hvězdy
Pro zisky velkých japonských firem tedy situace v příštím roce vypadá nadějně. Tím, co je terčem kritiky komunity zahraničních investorů ale je fakt, že se stále bavíme o krátkodobých, nebo lépe řečeno jednorázových, efektech současné podoby Abenomiky. „Kde je ale japonský Facebook nebo japonský Google,“ ptá se například Katrina Lamb z americké MV Financial. A nejde o vnucování amerických blue chips či kultury, ale upozornění na fakt, že dřívější japonské firmy, které fungovaly jako globální lídři, o svůj potenciál přišli. Jsme zpět u potřebné dlouhodobé nohy japonské Abenomiky – skutečných strukturálních reforem. „Potenciál tu je, ale potřebuje změnu. A změna je něco, co Japonci vážně nemilují,“ shrnuje Katrina Lamb.
Abeho druhá šance a jistota jenu
Japonský premiér Abe získal od voličů druhý mandát. Jeho první kroky v roce 2015 zacílí na fiskální stimulaci a snížení korporátních daní. Vláda už schválila mimořádné výdaje (nikoli investice) v objemu 3,5 bilionu jenů na pomoc ekonomice. Nákupní vouchery, dotace na paliva, levné úvěry pro malé firmy, zasažené růstem cen vstupů. Výmluvné přiznání toho, co se v Abenomice nevyvíjí dobře. Ale znovu, tím, na co čekají zahraniční investoři, jsou reálné reformy a nikoli výdaje, ale investice. Uvolnění pravidel trhu práce, obchodní dohody, růst mezd a spotřebitelských výdajů, proměna rekordního objemu hotovosti na reálné podnikatelské investice. To jsou faktory, které do země vrátí zahraniční investice.
V dnešní Abenomice je nejméně jedna sázka téměř jistá. Ta na další oslabování jenu. Nynějším konsensem dle Bloomberg je, že jen na konci roku 2015 uvidíme o další 4 procenta níž u 125 JPY k USD, což samo o sobě stačí k nejdelší sérií oslabování japonského jenu v největší míře od rozpadu zlatého standardu. Například Nomura ale říká, že fundamentem rostoucích úrokových spreadů a odlivu z aktiv v jenu japonskou měnu uvidíme během dvou let na úrovni 140 k americkému dolaru. A Nomura měla v posledním roce na jenu ve svých předpovědích pravdu. Souzní s ní i názor Goldman Sachs. „Ano, jen může během dvou let oslabit o pětinu kvůli Abenomice, úrokovým sazbám a penzijním fondům,“ odhaduje hlavní stratég Asset Managementu GS pro Asii a Pacifik Philip Moffitt.
