V centru pozornosti čtvrtečního a jinak zřejmě rutinního zasedání bankovní rady České národní banky budou záporné sazby, shodují se čeští ekonomové, které oslovil v anketě Roklen24. Jejich zavedení už teď v březnu se nečeká, ale o to citlivěji váženo bude každé slovo na toto téma, které nejméně v rovině slovní intervence může korunu odtahovat výše od hranice kurzového závazku 27,00 k euru.
„Očekávám, že ČNB zopakuje připravenost použít všechny dostupné nástroje v případě zhoršení ekonomického či inflačního výhledu, záporné sazby ale aktuálně nezavede,“ soudí hlavní ekonom české UniCredit, Pavel Sobíšek. Tlaky na posílení koruny se na devizovém trhu v poslední době podle něj zmírnily a jiný důvod k záporným sazbám se v české ekonomice také nenachází: „Jelikož nemá ČNB v agendě tentokrát ani změnu inflačního výhledu, měnové zasedání by mělo zůstat rutinní záležitostí.“
Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky, nečeká výraznou změnu v měnové politice ČNB jako výsledek čtvrtečního zasedání bankovní rady. „Sazby samozřejmě zůstanou nezměněny, žádnou změnu nečekám ani z hlediska kurzového závazku (hladina 27 EURCZK, trvání do roku 2017). Na druhou stranu ČNB opět asi zmíní možnost zavedení záporných sazeb, ale jejich zavedení zatím nečekáme. Jednou z možností je, že ČNB může více ujasnit za jakých podmínek a v jaké formě by záporné sazby zavedla,“ shrnuje pro Roklen24 Petr Sklenář.
Singer: Odpovědí na ECB mohou být záporné sazby
„Domníváme se, že na nadcházejícím zasedání k žádnému posunu v nastavení měnové politiky nedojde. My očekáváme opuštění intervenčního režimu v prvním čtvrtletí roku 2017. V základním scénáři nepředpokládáme zavedení negativních úrokových sazeb. Pouze v extrémním případě zvýšeného spekulativního přílivu kapitálu a zvýšeného tlaku na udržení kurzového závazku lze o této variantě uvažovat,“ říká pro Roklen24 hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
To ale dle něj samozřejmě nevylučuje, že ČNB bude o negativních sazbách hlasovat, což koneckonců nedávno připustil i guvernér Singer. „I ve světle nedávného rozhodnutí ECB a následného komentáře prezidenta ECB Draghiho, že úrokový nástroj se vyčerpal, je ale snížení českých sazeb na čtvrtečním zasedání téměř vyloučené. Samotný fakt, že by se o tom hlasovalo, lze vnímat jako verbální intervenci proti koruně,“ dodal Vejmělek.
Hampl: Kotva na koruně je lepší nástroj než negativní sazby
„Od čtvrtečního jednání ČNB nečekáme změnu v nastavení měnové politiky. Bankovní rada ČNB zopakuje plánované ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017 a jako verbální intervenci může opětovně využít zmínku o záporných sazbách. V současné situaci však pro stanovení záporných sazeb není důvod a tržní reakce na tyto slovní intervence bude pravděpodobně velmi omezená,“ řekl pro Roklen24 hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Vývoj tuzemské ekonomiky je na začátku roku i přes určité známky zpomalování podle Seidlera příznivý, celková inflace se ale nadále udržuje výrazně pod cílem ČNB (0,5 % v únoru). Už jednání bankovní rady ČNB v únoru otevřelo otázku negativních sazeb a to z důvodu relativně vysokých lednových intervencí ČNB, které dosáhly 58 miliard korun. „Ty však byly do velké míry způsobeny vysokou emisní aktivitou ministerstva financí. Jelikož se potřeba intervencí od začátku února podstatně snížila – v únoru dle našeho odhadu intervence činily cca 25 miliard korun a v březnu téměř ustaly – není potřeba přemýšlet o využití záporných sazeb ani z titulu snižování potřeby intervencí,“ upozorňuje pro Roklen24 Seidler.
S rozšířením nákupů aktiv (QE) ze strany Evropské centrální banky se teoretická potřeba intervencí ČNB zvyšuje podle Jakuba Seidlera na 40 až 50 miliard korun měsíčně a to pouze z titulu „vyrovnávání“ růstu bilance ECB. „Uvedený objem intervencí byt neměl představovat důvod experimentovat s negativními sazbami. Ty by ČNB mohla začít zvažovat dle našeho názoru až v okamžiku, kdy by objem intervencí několik měsíců v řadě překonal výrazněji objem 50 miliard korun,“ uvedl pro Roklen24 Seidler.
Ekonom Seidler: Na intervence ČNB tlačí ECB i dluhopisy
Podle analytika Akcenty Nováka můžeme v současnosti najít hned několik argumentů, které zavedení záporných úrokových sazeb na březnovém zasedání ČNB podporují. „Za prvé se záporné úrokové sazby začínají v Evropě stávat normou. V režimu záporných úrokových sazeb operuje řada centrálních bank včetně evropské ECB a diskontní úrokovou sazbu do záporných hodnot nově posunula například i maďarská MNB. Za druhé s tím jak ECB snižuje úrokové sazby, tak dochází k rozšiřování úrokového diferenciálu mezi eurem a českou korunou, což následně zvyšuje poptávku po koruně a likviditu na finančním trhu. Za třetí je ČNB oproti roku 2013 technicky připravena jít s úrokovými sazbami do záporu,“ vyjmenovává pro Roklen24.
I on ale nevidí jako pravděpodobné, že ČNB v březnu k zavedení záporných sazeb přistoupí. „Je totiž zřejmé, že většina centrálních bankéřů se jim pokud možno snaží vyhnout. Vyloučit však nelze, že se v březnu bude o záporných sazbách v bankovní radě hlasovat. Téma záporných sazeb však březnem rozhodně neskončí a jejich zavedení nelze vyloučit na některém z dalších zasedání během letošního roku,“ soudí Novák.
