Evropská centrální banka vypustila tvrzení o možném dalším snížení sazeb v případě potřeby. Byť se může zdát, že jde o poměrně citelný posun v rétorice, pravda je poněkud jiná. Co všechno zaznělo na tiskové konferenci a co přispělo k oslabení eura o zhruba 0,4 %?
Draghi zahájil konferenci již tradičně rekapitulací úrokových sazeb s tím, že v této oblasti bylo vypuštěno tvrzení ohledně jejich možného dalšího snížení na ještě nižší hodnoty. Stále však platí, že úroky zůstanou na současných nízkých úrovních po delší dobu, a to až za horizont trvání programu QE. V jeho případě je očekávaná doba „expirace“ v prosinci 2017, případně dále, pokud si to bude ekonomická situace vyžadovat, resp. dokud se banka nepřiblíží k dosažení inflačního cíle na 2 %.
ECB tak sice dala najevo, že sazby snižovat dále nebude, stále má však ve hře právě nákup vybraných soukromých a státních dluhových aktiv, v jejichž případě může podle potřeby dojít na prodloužení trvání tohoto programu, stejně tak může být upraven i jeho objem.
Na otázku, zda panovala v Radě guvernérů všeobecná shoda na vypuštění možnosti snížení sazeb, Draghi odpověděl, že o tomto kroku sice nehlasovali, ovšem neví prý o nikom, kdo by byl proti. I přesto ale platí, že pokud se situace evropské ekonomiky zhorší, ECB své sazby bude moci snížit, i když tento dovětek v aktuální rétorice vypustila, řekl bankéř. V současnosti k tomu však nevidí důvod, především díky tomu, že hrozba deflace definitivně odezněla.
Šéf ECB dále uvedl, že prováděná měnová politika podporuje velmi dobré finanční podmínky, které jsou potřeba k dosažení udržitelné konvergence inflace k sice nižším úrovním, které jsou však velmi blízko inflačnímu cíli na 2 %, a to vše během střednědobého období. Co se týče vývoje evropské ekonomiky, banka pozoruje růst, který je mnohem silnější, než se původně očekávalo. Rizika další expanze jsou podle ECB všeobecně vyrovnaná.
Podle Draghiho je tak v eurozóně možné pozorovat široce rozsáhlý růst, který je do budoucna podporován procesem oddlužování, zlepšením v oblasti investic a všeobecně vyšší ziskovostí evropských firem. Trh práce profituje z předchozích reforem, které zlepšily růst důchodů, a tedy celkovou spotřebu domácností. Globální ekonomická expanze pak podporuje mezinárodní obchod, především evropský export. Na druhou stranu, ekonomický růst je i nadále brzděn pomalou implementací strukturálních reforem.
Suma sumárum, ECB v rámci své nové prognózy očekává silnější růst eurozóny, a to v roce 2017 o 1,9 % oproti předchozím 1,8 %. V roce následujícím pak o 1,8 % a o 1,7 % v 2019.
V souvislosti s vývojem produktu přišla řeč na inflaci. Ta v květnu sice klesla, a to jak v obecném, tak i v jádrovém vyjádření, podle Draghiho je však potřeba ještě počkat, jelikož pozorovaný ekonomický boom se v oblasti růstu cen teprve musí projevit. I přesto však bankéř očekává, že se inflace – především vzhledem k odhadovanému vývoji segmentu energetiky – nadále udrží poblíž současných úrovní. Ve střednědobém výhledu by tak měla růst pouze mírně.
ECB proto v případě tempa růstu cen upravila svůj výhled směrem dolů. Očekávaná inflace by letos měla dosáhnout 1,5 % oproti předchozím 1,7 %, v roce 2018 1,3 % oproti 1,6 % a v 2019 pak 1,6 %, původní predikce 1,7 %. Revize na nižší čísla byla dle vyjádření banky provedena především v reflexi vývoje cen ropy.
Draghi pak dále podotkl, že je potřeba provádět další strukturální reformy, které by podpořily především produktivitu práce a výrobu.
Euro v návaznosti na tato slova oslabilo o zhruba 0,4 % až na 1,121 EURUSD. Z tohoto vývoje pak těžila koruna, která se dnes dotkla dosud nejsilnější hodnoty od konce závazku ČNB, a to na 26,252 EURCZK. Dá se očekávat, že v souvislosti s postojem ECB a možným slabším eurem bude domácí měna registrovat další zisky. Je však potřeba si dát pozor na její překoupenost. Pokračující černá čísla by mohla vyprovokovat spekulanty, jejichž pozice jsou otevřené ještě z doby během intervencí, k vybírání zisků, což by se mohlo projevit v, byť pravděpodobně krátkém, oslabení trendu posilování.
