Evropská centrální banka dnes zasedla k měnovému jednání, na kterém ponechala hlavní úrokové sazby opět beze změny. Hlavní repo sazba zůstává na úrovni 0,05 %, depozitní sazba je ponechána v záporu na -0,2 % a mezní zápůjční sazba na hladině 0,3 %. Výsledek je zcela v souladu s očekáváním trhu a pozornost byla upřena na pravidelnou následnou tiskovou konferenci guvernéra ECB Maria Draghiho. Témata: případná úprava rozsahu či časového rámce programu QE, aktualizovaná makroekonomická prognóza a Řecko.
Draghi hned v úvodu svého proslovu řekl, že má-li být měnová politika účinná, program QE musí být dokončen v plném rozsahu. ECB tedy bude nakupovat státní dluhopisy do září 2016 a zřejmě tak naplní dříve stanovený objem přesahující jeden bilion eur. ECB svůj program takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky v podobě nákupů státních dluhopisů v objemu zhruba 60 miliard eur měsíčně představila letos v lednu a spustila 9. března. Na dubnovém zasedání centrální banka uvedla, že hodlá uskutečnit plánovaná opatření na podporu ekonomiky v podobě nákupů dluhopisů v plném rozsahu, dnešní Draghiho slova tak nejsou nijak překvapivá, ačkoli se objevily spekulace, že lepšící se čísla z ekonomiky by mohla vést k dřívějšímu ukončení programu. Takové spekulace však Draghi dnešními slovy rozprášil. Euro v průběhu Draghiho vystoupení značně kolísá oběma směry od úrovně 1,112 EURUSD, kam se vydalo z ranních silnějších hodnot (až 1,1191). Aktuálně se obchoduje na 1,1170 dolaru.
Program kvantitativního uvolňování i nízké ceny ropy Draghi jmenoval jako faktory, které by měly dál podpořit domácí poptávku v zemích eurozóny, potažmo celou ekonomiku, jejíž oživení bude pokračovat. Konkrétní čísla v rámci nové prognózy se však téměř nezměnila. ECB čeká růst ekonomiky eurozóny o 1,5 % letos a o 1,9 % v roce 2016 (stejně jako v březnovém výhledu). Očekávání pro rok 2017 se pak mírně zhoršila z 2,1 na 2 %. Draghi upozornil, že hospodářské oživení v eurozóně sice pokračuje, ale mírně ztrácí na tempu, a to zejména kvůli vývoji v rozvíjejících se ekonomikách.
Deflace skončila
V květnu se spotřebitelské ceny v eurozóně, podle včera zveřejněných dat, po pěti měsících poklesu a stagnace vydaly k růstu a meziročně stouply o 0,3 %. Tento vývoj byl podle Draghiho Evropskou centrální bankou očekáván a je předpokládán další růst cenové hladiny ve zbytku roku. Pro letošní rok nyní měnová autorita čeká 0,3% růst spotřebitelských cen, zatímco ještě v březnu počítala s nulovou inflací. Výhled ECB pro inflaci pro roky 2016 a 2017 zůstává nezměněn.
V eurozóně po půl roce rostou ceny. Boduje ECB?
Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou ECB označuje za nebezpečnou zónu. V zájmu návratu inflace k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty ECB nejprve loni snížila úrokové sazby na rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů.
Beze zmínky nezůstalo přirozeně téma Řecka. Draghi se zdráhal detailnějšího komentáře, vzhledem ke stále probíhajícím jednání země s věřiteli. Řecko podle něj potřebuje „silnou dohodu“, která mu umožní udržitelný hospodářský růst a zároveň setrvání v Evropské měnové unii.
