Evropské i americké výnosy klesají. Dolar ve ztrátě nad 1,0730 za euro. Koruna krátce zpevnila pod 25,10 za euro, následně obrátila do ztráty nad 25,15 za euro.

Draghi: Kroky ECB se začínají projevovat, můžeme ale víc

Nedávno přijatá opatření Evropské centrální banky (ECB) na podporu ekonomiky eurozóny se už začínají pozitivně projevovat, banka je ale připravena dělat více. Kdyby se nepodařilo obnovit růst inflace směrem k žádoucí úrovni a nastartovat ekonomiku, mohla by přikročit mimo jiné i k nákupům státních dluhopisů, řekl dnes šéf ECB Mario Draghi poslancům Evropského parlamentu. 

„Pozorujeme první signály, že naše opatření na podporu úvěrové aktivity přinášejí hmatatelný užitek,“ řekl Draghi podle agentury Reuters a dodal, že je potřeba dát jim více času. Šéf ECB konstatoval, že ekonomická dynamika eurozóny letos zeslábla, avšak kroky ECB a reformy v členských zemích by měly vést příští rok a v roce 2016 k mírnému oživení. 

Draghi vidí prostor pro horší prognózu i další nástroje. Euro padá pod 1,24

Rada ECB je podle Draghiho jednomyslně odhodlána použít další nekonvenční nástroje na podporu ekonomiky, které budou v rámci jejího mandátu. „Další nekonvenční opatření mohou zahrnovat nákupy různých aktiv,a jedním z nich jsou i státní dluhopisy,“ řekl Draghi. O možnosti nakupovat další typy aktiv včetně státních dluhopisů mluvil dnes i člen řídícího výboru ECB Yves Mersch. 

ECB nakupovala za dluhové krize eurozóny dluhopisy ohrožených zemí. Takové kroky ale vyvolaly spory a narazily na odpor německých členů banky. 

Bude ECB kupovat firemní dluhopisy? Euro padá, akcie sílí

ECB v září snížila úrokové sazby na nová rekordní minima a nabídla komerčním bankám levné čtyřleté půjčky. Oznámila také program nákupů krytých dluhopisů a cenných papírů ABS tvořených bankovními úvěry. Chce tím podpořit oživení stagnující ekonomiky eurozóny a odvrátit riziko deflace. Pomocí nákupů cenných papírů ECB uvolňuje nové peníze bankám, které je budou moci použít na úvěry. 

Eurozóna se loni vymanila z nejdelší hospodářské recese, která trvala rok a půl. Letos se však hospodářský růst v zemích eura takřka zastavil, což vyvolalo obavy z návratu recese. Meziroční míra inflace v eurozóně se už déle než rok drží pod jedním procentem, tedy v oblasti, kterou Draghi označuje za „nebezpečnou zónu“. 

Newsletter