Ekonomická obnova evropské ekonomiky pokračuje a je na solidní úrovni. Strašák deflace v podstatě už zmizel. Politické události, konkrétně Francii, neřešíme. To řekl na dnešní tiskové konferenci guvernér ECB Mario Draghi.
Draghi na začátku zopakoval, že banka rozhodla o ponechání úrokových sazeb na jejich dosavadní úrovních. Depozitní sazba tedy stále činí -0,4 %, refinanční je na nule a zápůjční na 0,25 %. Podle očekávání banky zůstanou sazby na těchto úrovních, případně nižších, po delší dobu, a to klidně až za horizont trvání programu kvantitativního uvolňování.
Nákup vybraných soukromých i státních dluhových aktiv se dle plánu ECB v dubnu snížil z měsíčních 80 miliard euro na 60 miliard. Odhadovaná doba jeho trvání zůstává do prosince 2017, prodloužení je však možné, pokud si to bude ekonomická situace vyžadovat. Souběžně s tím pak budou pokračovat i reinvestice prostředků pramenících z dluhopisů blížících se k době své splatnosti, které byly v rámci QE nakoupeny již dříve.
Měnová politika ECB i nadále podporuje dobré finanční podmínky Evropy, které jsou potřeba ke konvergenci inflace na sice nižší úrovně, ale stále blízké nastavenému cíli na 2 % ze střednědobého výhledu. Poslední data dle Draghiho ukazují, že ekonomická obnova nabrala solidní tempo, přičemž rizika možného poklesu dále oslabují.
Pravdou je, že podstatná míra akomodativní měnové politiky je stále potřeba, a to především z hlediska podpory inflace. Jakmile by se ukázalo, že v tomto směru naše snaha nefunguje, jsme připraveni okamžitě jednat prostřednictvím programu QE a jeho objemem nákupů či dobrou trvání, řekl Draghi.
Šéf ECB dále uvedl, že ekonomika eurozóny vzrostla za 4Q 2016 mezičtvrtletně o 0,5 %. Evropská poptávka byla podpořena prováděnou měnovou politikou, stejně tak je pozorováno postupné oddlužování, a to nejen u domácností, ale i u firem. Investice jsou rovněž v dobré kondici díky současným finančním podmínkám Evropy, přispívá i vyšší ziskovost evropských firem.
Ne druhou stranu, Draghi také upozornil, že ekonomický růst je stále velice pomalý, což je vina především zpomalení implementace strukturálních reforem napříč Evropou. Tento trend podle bankéře způsobuje slabší produktivitu, stejně tak působí i na strukturální nezaměstnanost. Draghi v tomto směru pak dodal, že klíčovou oblastí by mělo být například efektivnější využití technologií.
Co se týče inflace, březnový pokles na 1,5 % byl podle bankéře způsoben především energetickým sektorem, dále pak cenami nezpracovaných potravin a cenami služeb. Celkově pak prý šlo o pokles, který byl mnohem větší, než se očekávalo. Draghi pak rovněž uvedl, že si sám není jistý, zda se inflace pohybuje směrem k nastavenému 2% cíli. Z toho důvodu je potřeba, aby ECB pokračovala v aktuální prováděné politice. Pozitivní však je, že riziko deflace už v podstatě vymizelo.
Během tiskové konference padla i otázka, zda banka diskutovala, resp. brala v potaz, výsledek prvního kola francouzských prezidentských voleb. Draghi na to odpověděl, že ECB se neřídí politickými událostmi. Hlavní prý je, že se bankovní rada shoduje na vyrovnanosti rizik evropské ekonomiky, byť jsou stále patrná.
Jako poslední událost tiskovky pak stojí za zmínku srovnání dneška s rokem 2011, kdy ECB náhle zvýšila sazby, čím ve výsledku prohloubila recesi evropské ekonomiky. Draghi v tomto směru poukázal, že tehdejší situace byla zcela odlišná, jelikož se inflace dlouho nacházela nad 2 %.
Na Draghiho slova reagovalo euro, které nejprve zpevnilo až k 1,093 EURUSD. Poté však opět oslabilo až k aktuálním 1,086 EURUSD.
