První reakce trhů ukazuje, že v pondělí zahájený program kvantitativního uvolňování může v eurozóně zafungovat, řekl dnes v ranním projevu ve Frankfurtu guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi. Nákupy vládních dluhopisů, které jsou podle Draghiho „nekonvenčním, nikoli neortodoxním politickým opatřením, by měly posloužit jako „štít proti řecké nákaze“. Šéf ECB těmito slovy odkazuje na přetrvávající problém řeckého dluhu, proti němuž si ostatní (dříve „periferní“) země eurozóny s pomocí ECB budují imunitu.
„I přes obnovenou řeckou krizi jsme zaznamenali další pokles výnosů u státních dluhopisů Portugalska a jiných zemí, které byly dříve v dluhové krizi. To naznačuje, že program nákupů aktiv by mohl ochránit země eurozóny před nákazou,“ řekl Draghi. Po vypuknutí řecké krize v roce 2010 začaly výrazně růst výnosy státních dluhopisů dalších vysoce zadlužených zemí eurozóny, jako bylo Portugalsko, Irsko, Španělsko a Itálie. Portugalsko a Irsko to přimělo požádat eurozónu a MMF o záchranný program, finanční pomoc pro banky pak dostalo i Španělsko.
„Naše nákupy snižují výnosy na bezpečnějších aktivech. Podporují tím investory k přesunu k rizikovějším, výnosnějším aktivům. Penzijní fondy, banky a další účastníci trhu, od nichž nakupujeme, pravděpodobně budou tento odliv nahrazovat dalšími dlouhodobějšími aktivy. Tím eventuálně dojde k širšímu růstu cen,“ řekl dnes šéf ECB.
Rizika jsou „pod kontrolou“
Draghi připustil, že aktivní zapojení se Evropské centrální banky na dluhopisovém trhu, které se promptně projevilo plošným poklesem výnosů (vyjma těch řeckých), s sebou nese jistá rizika pro finanční stabilitu regionu. Dodal ale, že ECB má tato rizika pod kontrolou.
Úvodem tohoto týdne ECB spustila bezprecedentní program, v rámci něhož bude ve spolupráci s národními centrálními bankami pumpovat do ekonomiky eurozóny 60 miliard eur měsíčně, s cílem vyvolat inflační tlaky, potažmo „vyhnat“ míru inflace na cílovanou úroveň zhruba 2 procent, a posílit hospodářské oživení v regionu.
Reakce trhů byla okamžitá – výnosy vládních dluhopisů v řadě zemí stanovily nová rekordní minima. Výnos 10letého německého „bundu“ klesl ke dnešnímu ránu na 0,208 procenta z 0,5 procenta v úvodu roku. Logicky tak dochází k odlivu kapitálu z Evropy do Spojených států, kde je výnos srovnatelného vládního dluhopisu nad 2 procenty. Spread USA vs. Německo se tak rozšířil na maximum na 25 let. Opominout rozhodně nelze pokračující propad eura, které se čerstvě dostává vůči dolaru na 12leté minimum. Ekonomové se předhánějí v odhadech, kdy dosáhne eurodolar předpovídané parity. A dolar pokračuje ve spanilé jízdě – dostal se již pod hranici 1,06 vůči euru (viz graf).
Parita eura k dolaru: Už ne zda, ale kdy
Draghi k výhledu ekonomiky měnové unie poznamenal, že oslabování skončilo a hospodářské oživení by se mělo nyní „rozšířit a doufejme že i zesílit“. Poslední prognóza ECB z minulého týdne předpovídá zrychlení ekonomického růstu a zvýšení inflace ze současné záporné úrovně k blízkosti dvou procent v roce 2017. Podle Draghiho jsou tyto odhady závislé na tom, zda ECB uskuteční plný rozsah plánovaných nákupů dluhopisů.
