Euro podruhé v týdnu posílilo na 1,2000 EURUSD. Jde primárně o vliv oslabujícího dolaru. Koruna po oslabení nad 26,20 za euro drží pohyb do strany. Silnější euro proti dolaru na ni evidentně nemá vliv.

Draghi vyslal jasný signál. Posílit QE není problém

Evropská centrální banka nenechá ekonomiku eurozóny na holičkách. Alespoň tento dojem dnes potvrdil šéf ECB Mario Draghi. Ten ve svém (dalo by se říci holubičím) projevu před Evropským parlamentem především řekl, že centrální banka může upravit (tedy pravděpodobně upraví) objem, horizont trvání i složení nákupu aktiv do své bilance.

ECB v rámci v březnu spuštěného programu nyní tímto způsobem do ekonomiky „vpouští“ 60 miliard eur měsíčně. Draghi po měnovém zasedání na začátku měsíce slíbil, že QE poběží podle plánu ještě rok, či déle, pokud si to situace vyžádá. A tak se pravděpodobně také stane. Tempo inflace, která je stěžejním faktorem pro měnovou politiku, v srpnu kleslo na mezních 0,1 procenta. Zde se pokles nemusí zastavit; Draghi již připustil, že eurozóně v následujících měsících hrozí návrat zpět do deflace.

Jinými slovy, při dalším zhoršení výhledu inflace můžeme čekat další podpůrný krok ECB, a vzhledem k tomu, že depozitní sazba je již v záporu (-0,2 %), pravděpodobně se skutečně bude hýbat s podobou QE. Draghiho odhodlání mimo jiné plyne také z doprovodných vět o tom, že „makroekonomické podmínky se v průběhu léta zhoršily“ a že „rizika ve finančním sektoru je třeba řešit“.

Na další kroky ECB, jimiž se bude dál rozcházet podoba měnové politiky na obou březích Atlantiku, sází i některé kapacity finančního trhu. Například Goldman Sachs v nové analýze odhaduje, že dojde k prodloužení programu kvantitativního uvolňování v současném objemu za původní plán až (nejméně) do konce roku 2016. V důsledku toho pak dál oslabí euro vůči dolaru. Evropská měna v průběhu dnešního Draghiho projevu mírně posílila k 1,1160 EURUSD. V delším horizontu ale většina stratégů měnového trhu očekává přiblížení k paritě eurodolaru.

Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou Evropská centrální banka (ECB) označuje za nebezpečnou zónu. Z deflace se země platící eurem dostaly po půl roce letos v květnu. ECB v zájmu návratu inflace k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty loni snížila úrokové sazby na rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů.

Newsletter