Draghi ŽIVĚ: ECB zvýšila pomoc řeckým bankám

AKTUALIZOVÁNO: Souhlas řeckého parlamentu s reformami umožnil Evropské centrální bance zvýšit podporu řeckým bankám, aktuálně o 900 milionů eur na týden. Eurosystém je s expozicí 130 miliard eur největším věřitelem Řecka a ECB činí veškeré kroky s předpokladem, že Řecko zůstane členem eurozóny. Na tiskové konferenci po měnovém rozhodnutí to uvedl prezident ECB Mario Draghi. ECB zároveň nezasáhla do hodnocení kolaterálu, tedy aktiv, kterými řecké banky ručí za půjčky. Euro v průběhu tiskové konference zmírnilo tendenci k poklesu a eurodolar obchoduje nad hladinou 1,0900 EURUSD.

Evropská centrální banka ponechala po dnešním zasedání svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,05 procenta. Depozitní sazba zůstala na úrovni záporných -0,2 procenta,  krajní zápůjční sazba pak na úrovni +0,3 procenta.

Záznam tiskové konference prezidenta ECB Maria Draghiho

 

Draghi na tiskové konferenci krom jiného uvedl, že ECB bude důsledná v implementaci svého programu odkupů aktiv QE, který poběží do podzimu roku 2016. V nejbližších měsících pak Draghi očekává nadále nízkou inflaci a pozvolné zesilování co do oživení ekonomiky eurozóny.

Řecké ministerstvo financí ve středu oznámilo, že řecké banky dnes zůstanou zavřené. Mario Draghi na dnešní tiskové konferenci uvedl, že si netroufá odhadnout, do kdy budou v Řecku platit omezení pohybu kapitálu, tedy i zavřené banky a omezené výběry z bankomatů a že je to rozhodnutí v rukou řecké vlády. Podle zdrojů řeckého rozhlasu by tamní banky mohly otevřít v pondělí.

Draghi upozornil, že zvýšení limitu ELA plně odpovídá požadavku řecké centrální banky. Dodal, že ECB nadále vychází z předpokladu, že Řecko je a bude členem eurozóny. Řecká dluhová krize nicméně podle něj prokázala křehkost eurozóny a potřebu větší integrace v rámci tohoto uskupení.

Řecký parlament v noci na dnešek schválil první balík úsporných reforem, které výměnou za finanční pomoc požaduje eurozóna. Atény si tak otevřely cestu k dojednání záchranného programu ve výši až 86 miliard eur. Ministři financí eurozóny již dali na vědomí, že v principu s poskytnutím tříleté finanční pomoci souhlasí.

 

Než dohoda vznikne, potřebuje Řecko překlenovací půjčku. Na její podobě se ministři eurozóny dnes údajně rovněž dohodli. Peníze půjdou ze staršího unijního záchranného fondu, za který ručí všechny země EU, tedy i Česká republika. Půjčka má dosahoval sedmi miliard eur.

Evropská komise po hlasování řeckého parlamentu oznámila, že Atény přijaly první část reforem včas a v souladu se závazky z nedávného eurosummitu. Postup Řecka uvítal například slovenský ministr financí Peter Kažimír, podle kterého ale mohou nastat potíže s uváděním reforem do praxe a tato fáze bude zásadní, zatímco ta dosavadní je snažší.

Jednání o detailech v pořadí už třetího záchranného programu budou moci začít poté, co skončí nutné schvalovací procedury v zemích eurozóny. Novou pomoc musí totiž v několika státech potvrdit národní parlamenty. Euroskupina, která po dnešním jednání „v principu“ souhlasí s novou pomocí, zároveň vyzvala Řecko, aby přistoupilo k druhému vyžádanému balíku strukturálních reforem, který musí být přijat do 22. července.

Podrobnosti k překlenovací půjčce Řecku by měly být zveřejněny v pátek. Očekává se, že Atény dostanou peníze v pondělí, aby s nimi mohly obratem uhradit závazky u ECB a možná i u Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Kovanda: Možnost Grexitu se pouze snížila

„Pravděpodobnost řeckého bankrotu a „grexitu“ po uplynulé neděli sice klesla, ale ještě ne na nulu, což reflektuje ECB svým dnešním rozhodnutím. Nicméně i nynější dílčí krok Evropské centrální banky by měl poskytnout jistou úlevy řeckým bankám, které skrze řeckou centrální banku mohou nyní čerpat vyšší objem nouzových prostředků. Je však otázka, zda to postačí k tomu, aby došlo k otevření řeckých bank – a hlavně k tomu, aby po jejich otevření nedošlo k finálnímu runu na banky a k jejich kolapsu. Kapitálové kontroly (např. omezení výběru z bankomatů) zůstanou nadále v platnosti, bez ohledu na dnešní verdikt ECB. Ty mohou zůstat v platnosti dokonce celé měsíce, ne-li roky jako na Kypru,“ shrnul hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. 

Čeští politici proti záruce

Premiér Bohuslav Sobotka dnes kvůli chystané aktivaci EFSM kritizoval Evropskou komisi (EK), protože zmíněný mechanismus je prý mrtvý a polozapomenutý. Uvedl také, že Praha nedokáže zabránit využití EFSM, pokud k tomu EK přemluví unijní ministry financí. Sobotka i ministr financí Andrej Babiš na pondělní tiskové konferenci prohlásili, že Česko odmítá půjčku garantovat a že Řecku ani žádnou přímou půjčku neposkytne.

Požadované reformy v řeckém parlamentu nepodpořily asi čtyři desítky poslanců vládní strany SYRIZA premiéra Alexise Tsiprase, který před hlasováním v takovém případě hrozil demisí. Později ale své prohlášení zmírnil a řekl, že nechce utíkat před odpovědností. Premiéra ovšem podpořila část opozice, takže se reformy podařilo prosadit.

Nyní se očekává, že Tsipras vymění některé ministry, aby se zbavil krajně levicového křídla své strany. Hovoří se také o předčasných volbách, které by se podle dnešního prohlášení ministra vnitra Nikose Vutsise mohly konat v září či v říjnu. Spekuluje se i o vytvoření vlády národní jednoty, ačkoli některé strany takový scénář vyloučily.

 

Newsletter