Devizové intervence pomohly především k vyšším ziskům exportérů a tím k větší výrobě, poklesu nezaměstnanosti a růstu mezd. V případě celkového vývoje ekonomiky byl ovšem jejich vliv spíše omezený, uvedli ekonomové, které ČTK oslovila. Podle Asociace exportérů zatím režim devizových intervencí přinesl českým vývozcům v tržbách, zisku a přidané hodnotě přibližně 400 miliard korun.
Analytici pak mají výhrady především k načasování intervencí, které měly být spuštěny dříve. Zároveň se obávají konce intervencí, aby náklady nepřevýšily dosažené zisky. ČNB spustila devizové intervence před dvěma roky loni v listopadu kvůli obavě z deflace.
Ekonomové upozorňují na to, že inflace i přes intervence příliš nestoupla. To je ovšem způsobeno faktory mimo ČR, jako je pokles cen ropy a dalšího zboží. Zároveň zdražilo dovážené zboží, protože kurz koruny je zhruba o pět procent slabší než před jejich zahájením. Bez intervence by přitom letos mohla koruna posílit o zhruba čtyři procenta, upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Ačkoliv bychom si bez intervencí mohli užívat levnějších nákupů v zahraniční a levnějších zahraničních dovolených, vyhlídky na růst mezd a pracovní příležitosti by byly výrazně chudší,“ dodala.
Devizové intervence se přitom podle analytika Komerční banky Viktora Zeisela ukázaly jako úspěch. Spotřebitelé by si sice bez intervencí podle něj pravděpodobně užívali nižší ceny dováženého zboží. „Na druhou stranu povyk, který se po zavedení intervencí strhnul, zahnal spotřebitele do obchodů, a výrazně tak posílil tou dobou již oživující spotřebitelskou poptávku. Ta se udržela i po odeznění prvotního impulzu, což je jeden z největších úspěchů intervencí,“ uvedl.
Navíc podle Zeisela intervence pomohly českému exportně orientovanému průmyslu. Podhodnocení měny totiž podle něj zvýšilo cenovou konkurenceschopnost domácích výrobců. „A možná ještě více však domácí podniky těžily z kurzové stability, která kurzový závazek ČNB provází,“ dodal.
I hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek upozornil na to, že intervence z listopadu 2013 pomohly čistým exportérům k jednorázovým ziskům. „Jejich vliv ovšem vyprchal již v průběhu roku 2014,“ uvedl.
Zároveň je ale podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka nutné upozornit na to, že k hospodářskému růstu Česka přispělo významně i ekonomické oživení eurozóny a ukončení rozpočtových škrtů. „Celkově je možné konstatovat, že intervence ČNB přispěla k růstu domácí ekonomiky, avšak za cenu možných budoucích nákladů,“ uvedl.
„Zavedení kurzového závazku dávalo smysl, jen přišlo pozdě. Kdyby ČNB otálela o 12 měsíců méně, přinesla by tato mimořádná měnová politika více užitku. A možná by bylo i snadnější její ukončeni,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Nyní je i podle Sobíška velkou nejistotou, zda se v budoucnu podaří ČNB vyvázat se ze svého závazku, aniž to způsobí ekonomice šok.
„Lze tedy shrnout, že intervence spíše jen v některých segmentech ekonomiky podpořila již probíhající oživení. Stále ovšem není jasné, zda náklady nebudou nakonec vyšší než jeho přínosy,“ uvedl i hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
Kdo se z intervencí neraduje?
„Nám to nepomohlo, spíš naopak. Sice jsme exportní firma, ale máme dohodnuty ceny v korunách s hlavním odběratelem a nákup nám zůstal v eurech,“ řekl ČTK generální ředitel výrobce šicích strojů Minerva Boskovice František Hrda.
Pozitivní dopad neměly měnové intervence ani na strojírnu Královopolská, která je také silně proexportní firmou. „Dlouhodobě jsme si kurzové riziko dopředu zajišťovali s bankami a nejinak tomu bylo i před zahájením intervencí,“ řekla ČTK předsedkyně dozorčí rady Hana Halasová. Ve výsledku tak firma na změně tratila a kvůli oslabení koruny je stále v hlubokém minusu.
„K alespoň vyrovnání celkové bilance bychom potřebovali udržení slabé koruny i po roce 2016, což se nyní nejeví jako příliš reálné. Takže naše hodnocení devizových intervencí je silně negativní. Zásah ČNB nám nic dobrého nepřinesl a mimo velkých finančních ztrát to silně otřáslo důvěrou financujících bank a vedlo k rozkolísání stability firmy, která se těžko získávala zpět,“ uvedla Halasová.
Břeclavskému Gumotexu, který většinu výrobků vyváží do Evropské unie a USA, krok ČNB sice neuškodil, ale ani nepomohl. „Hlavním důvodem je vyvážený poměr objemu nakupovaných vstupů v eurech a objemu prodejů do eurových oblastí. Výrazněji negativně se intervence projevila při nákupu investic ze zahraničí. Stroje a zařízení jsme museli pořídit kvůli kurzu o sedm až deset procent dráž, než jsme původně kalkulovali. Zčásti jsme tento rozdíl eliminovali díky kurzovému zajištění, které máme dlouhodobě nasmlouváno s bankami,“ uvedl interní auditor Vladimír Chmela.
A kdo se raduje?
Kroky ČNB si velmi chválí v Kordárně Plus ve Velké nad Veličkou, která vyrábí technické tkaniny, a také v Moravské ústředně, jež vyrábí hračky. „Většina obratu se děje v eurech. Intervence a poměrně stabilní kurz koruny vůči euru má proto pozitivní dopad na naše hospodaření. Přivítali bychom prodloužení intervencí. V případě opuštění stávající měnové politiky věříme, že ČNB půjde cestou postupného uvolňování intervenčního režimu. Snažíme se však využívat zajišťovací obchody na devizovém trhu a nespoléháme se pouze na politiku ČNB,“ řekl generální ředitel Kordárny Plus Martin Prachař.
Měnové intervence jsou podle obchodního ředitele Moravské ústředny Blahoslava Dobeše jedno z nejlepších proexportních opatření posledních let. „Pomáhá nám nejen k lepšímu uplatnění výrobků na zahraničních trzích, ale také v kompenzaci růstu nákladů na práci v Česku, které se zvyšují kvůli růstu minimální mzdy a růstu ekonomiky,“ uvedl Dobeš. Jelikož však byl začátek intervencí neočekávaný, přinesl na začátku ztráty, neboť se zároveň zdražily vstupy nakupované v dolarech.
