(Rozšířeno 11:24) Realita nulových sazeb na vládních dluhopisech pronikla do střední Evropy a zemí, jejichž rating je výrazně níže, než u „trojáčkového“ Německa nebo Švýcarska. Došlo na Polsko a historicky poprvé je výnos na nule také u českého dvouletého vládního dluhu. Co čekat od vývoje na dluhopisovém trhu dál a co jsou hlavní faktory, které tlačí výnosy dluhopisů dolů? Oslovili jsme tuzemské ekonomy a analytiky.
Podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy existuje několik důvodů propadu sazeb tuzemských vládních dluhopisů. „Zaprvé, investoři do českých dluhopisů pozitivně hodnotí fakt, že se – alespoň účetně – podařilo stabilizovat český státní dluh v jeho absolutním vyjádření (relativně, k hrubému domácímu produktu, státní dluh dokonce klesá) a také například to, že deficit v roce 2014 nedosahoval rozpočtovaných hodnot. To si investoři vykládají jako poměrně zodpovědnou fiskální politiku – dluh české vlády tak pro ně představuje relativně velmi bezpečnou investici. Jejich poptávku umocňuje relativně nízký letošní emisní objem, což je druhý zásadní důvod popsaného stavu. Za třetí, výnos je nízký také kvůli zásahu Evropské centrální banky, která v rámci svého boje s extrémně nízkou inflací v eurozóně odkupuje v rámci eurosystému státní dluhopisy členských zemí,“ míní Lukáš Kovanda.
V neposlední řadě se dle něj projevuje i rétorika České národní banky. Ta v prosinci 2014 poprvé nevyloučila možnost dalšího intervenčního oslabení koruny a od té doby trhy několikrát zřetelně ujistila, že je v případě potřeby ochotna takto zasáhnout. „Všechny zmíněné faktory jsou trvalejší povahy, jejich působení jen tak neodezní, pročež tlak na pokles sazeb tuzemských dluhopisů lze očekávat minimálně po celý letošní rok a pravděpodobně i v roce příštím,“ říká Kovanda.
Podle Marka Dřímala, ekonoma Komerční banky a speciality na trh dluhopisů, je současný pokles výnosu dvouletého dluhopisu pokračování několika trendů z uplynulých týdnů a měsíců. „Ze zahraničních faktorů se jedná především o pokles inflačních očekávání, zahájení kvantitativního uvolňování ECB a s tím související propad výnosů na evropských trzích. Ten se přelévá i mimo eurové trhy, protože investoři hledají aktiva alespoň s nějakým výnosem. Na domácím trhu vidíme dva zásadní faktory. Jedním je nízká emise nových dluhopisů ze strany ministerstva financí, tedy snížení nabídky. Druhým je uvolněná měnová politika ČNB a v posledních týdnech rostoucí spekulace, že by mohla ČNB přijít s dalším měnovým stimulem – ať už zvýšení cílované úrovně koruny nebo případně snížení sazeb do záporu,“ řekl Dřímal pro Roklen24.
Důsledkem je podle ekonoma obrovské množství volné likvidity na trhu, kterou se některým účastníkům trhu vyplatí uložit i do dluhopisů s nulovým výnosem. „Zahraniční investoři mohou spekulovat na zisky z posílení koruny či využívat levné financování v euru k nákupu českých dluhopisů, které stále nesou relativně více, než dluhopisy v eurozóně,“ poznamenal Dřímal.
Jak vidí další vývoj na domácím dluhopisovém trhu? „V našem výhledu očekáváme další tlak na pokles výnosů českých dluhopisů, a to minimálně do poloviny roku. Výnos dvouletého dluhopisu by mohl poklesnout do záporu, výnos desetiletého dluhopisu očekáváme v polovině roku na 0,35 % s rizikem směrem dolů,“ uvedl za Komerční banku pro Roklen24.
Také podle Miroslava Nováka, analytika Akcenty, má pokles cen výnosů vládních dluhopisů k nulovým či dokonce pod nulové hodnoty jednoho klíčového jmenovatele. „Tím je program kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky. Výnosy přitom klesají téměř bez výjimky u všech vládních dluhopisů jednotlivých evropských zemí a dluhopisy České republiky se tak vezou na této vlně,“ uvedl pro Roklen24. „Vzhledem ke skutečnosti, že české dluhopisy mají tendenci kopírovat vývoj v Německu, tak v nejbližší době očekávám další pokles výnosů u těchto aktiv, a to na všech dobách splatnosti,“ vyslovil svůj odhad pro další směřování dluhopisového trhu.
„Okruh příležitostí pro dluhopisové investory se po zahájení nákupů dluhopisů Evropskou centrální bankou podstatně zúžil, což zvýšilo i poptávku po bezpečných českých cenných papírech s cílem zajistit si alespoň nějaký výnos. Zahraniční zájem o české dluhopisy dokazuje i nedávné posílení koruny. Na první pohled může sice být silná poptávka a nulové či záporné výnosy známkou iracionálního chování, existuje ovšem řada důvodů pro tento vývoj. Jedním z nich je očekávání, že období nízké inflace, respektive deflace bude trvat déle než je nyní předpokládáno,“ uvedl pro Roklen24 Filip Frybach, makroekonomický analytik GE Money Bank. Obrázku dle něj odpovídá pokles celé výnosové křivky, čili trhy zatím nevěří, že kvantitativní uvolňování ECB vyvolá a převáží ostatní deflační tlaky. „K poklesu výnosů, neboli růstu cen dluhopisů přispěly i spekulace o odložení zahájení zvyšování sazeb v americké ekonomice. V momentě, kdy se ale tento čas nachýlí, část investorů, kteří spekulativně nakoupili evropské, potažmo české dluhopisy, pravděpodobně přesune svoji pozici do amerického dluhu, což bude tlačit na nárůst výnosů konkurenčních aktiv,“ řekl Frybach pro Roklen24.
Žádné středo- či východoevropské zemi se dosud „nepodařilo“ emitovat dluhopisy na mezinárodním trhu s výnosem pod nulou. Česká republika ale 25. března vydala korunové tříleté dluhopisy s průměrným výnosem v aukci 0,01 %. Český dluh je přitom hodnocen o tři ratingové stupně nad Polskem u ratingové agentury Standard & Poor’s, o dva u Fitch.
Emise dluhopisů včetně zahraničních v této situaci připustil šéf polské správy dluhu při ministerstvu financí, Artur Radziwill a to včetně zapojení finančních derivátů. Pro Bloomberg řekl, že Polsko zvažuje cizoměnové emise dluhopisů buď cestou přímou, nebo skrze „syntetické transakce se zajištěním“. Mohlo by jít například o emisi dluhopisů v jedné měně a swap výnosů z něj do měny jiné. Motivace? Například výnos polského dluhu splatnosti únor 2016 ve švýcarských francích dosahuje záporných 0,3 procenta. Eurobondy splatnosti 2027 Polsko přitom v březnu v objemu jedné miliardy eur vydalo při výnosu 1,02 procenta a letos si zajistilo již 57 % plánované letošní výpůjční potřeby.
ECB v březnu zahájila nákupy vládních dluhopisů, na které chce vynaložit zhruba 60 miliard eur měsíčně. Analytici Société Générale očekávají, že podíl v eurech denominovaných dluhopisů letos vzroste na dvě pětiny z celkového objemu dluhopisových emisí vládami ve střední a východní Evropě. Podle březnové zprávy UniCredit také české firmy využijí odkupy dluhopisů ECB k vystupňování vlastních emisí dluhopisů. Část z nich má navíc dle UniCredit ztížený přístup k penězům od bank, které jsou v regionu největšími upisovateli.
ECB začne kupovat dluhopisy za miliardy. Euro na dně od září 2003
UniCredit: České firmy spustí díky ECB emise dluhopisů
ECB podpořila emisi dluhopisů, skončil druhý nejrušnější kvartál za dekádu
