Mezinárodní měnový fond oceňuje kroky Evropské centrální banky přijaté tento měsíc za účelem povzbuzení inflačních tlaků. Pokud však přijatá opatření dostatečně rychle nezafungují, bude potřeba „přitvrdit“. Jinými slovy, ECB by měla vážně zvážit zavedení širšího programu nákupu aktiv po vzoru amerického Fedu, dnes již bezpečně známého jako QE.
„Pokud by inflace zůstala tvrdohlavě nízko, rozhodně bychom doufali, že ECB přistoupí ke kvantitativnímu uvolňování cestou nákupu vládních dluhopisů,“ řekla včera šéfka MMF Christine Lagarde. Onu „tvrdohlavost nízké inflace“ definuje jako stav, kdy růst cenové hladiny zůstává znatelně pod inflačním cílem navzdory přijatým bezprecedentním opatřením, jejichž cílem bylo inflaci podpořit.
Spotřebitelské ceny v eurozóně v květnu meziročně rostly o 0,5 procenta, tempo zpomalilo z dubnového 0,7 procenta. Míra inflace se tak nachází hluboko pod 2% hranicí stanovenou ECB jako strop cenové stability. Již déle než půl roku se navíc drží pod jedním procentem, tedy v oblasti, kterou Draghi označuje za „nebezpečnou“. ECB proto tento měsíc sáhla po historicky bezprecedentních opatřeních, kdy nastavila – vůbec poprvé v historii – negativní úrokovou sazbu u depozit, dále snížila repo sazbu a oznámila další kolo dodávek levných úvěrů bankám v objemu 400 mld. EUR, připravuje také nákupy aktivy krytých cenných papírů a ukončila sterilizaci dřívějších nákupů dluhopisů.
ECB snižuje sazby a využívá další munice. Čeká dlouhodobě nízkou inflaci (+komentář ekonoma)
„Jeví se jako pravděpodobné, že i přes tato nekonvenční opatření ECB nakonec sáhne po ještě silnějším kalibru a zahájí program širokého odkupu aktiv…,“ komentoval začátkem měsíce oznámený stimulační balík hlavní ekonom Roklen24.cz Lukáš Kovanda. ECB sama dala najevo, že je k takovému kroku připravena, bude-li třeba.
Hlavně neusnout na vavřínech…
MMF vyjádřila opatrnou pochvalu fiskální politice eurozóny, která je prý po letech úspor nastavena na správný směr zajišťující rovnováhu mezi snižováním dluhu a podporou ekonomického růstu. Celkový deficit vládních financí eurozóny klesl loni ke třem procentům HDP, tedy na limit stanovený EU, z 6,2 procenta v roce 2010, kdy musela EU s MMF poprvé zachraňovat Řecko.
Oživení ekonomiky ale není stále dostatečně silné a je potřeba dále podporovat poptávku v regionu, zdůraznil MMF. Zásadním problémem je vysoká míra nezaměstnanosti, která u mladé generace dosahuje nepřijatelné úrovně. To, spolu s nízkou inflace, podkopává ekonomické oživení. „Růst se musí zrychlit, aby se mohl snižovat dluh a nezaměstnanost. Úsilí se musí zaměřit na podporu poptávky, vyrovnaných rozpočtů, dokončení bankovní unie a posun směrem ke strukturálním reformám,“ zní ve zprávě MMF.
Dle šéfky MMF v současnosti globální ekonomiku ohrožuje trojice rizik – slabý trh práce, přemíra vládních i korporátních dluhů a geopolitické napětí. To v poslední době eskaluje především konfliktem v Iráku a politickou krizí na Ukrajině. Na trzích tak vzniká velká míra nejistoty a ta brání konání investičních rozhodnutí, říká Lagarde.
MMF čeká slabší růst americké ekonomiky, delší prostor pro nulové sazby
Další bublina? MMF varuje před růstem cen realit
MMF polevuje v očekávání růstu čínské ekonomiky. Místo stimulace radí reformy
