Dnešní zasedání řídícího výboru Evropské centrální banky vyhlížely trhy nikoli ani tak v očekávání změny sazeb, jako spíše v očekávání zveřejnění detailů ohledně nekonvenčních měnověpolitických opatření. Jejich prostřednictvím zamýšlí centrální bankéři z ECB zejména přiblížit míru inflace v eurozóně blíže ke stanovenému inflačnímu cíli.
ECB chystá nákupy aktiv, bankám úvěry až za bilion eur. Sazby beze změny
Skutečně, v oblasti sazeb řádná změna nenastala. ECB ponechává sazby na rekordních minimech, kam je poslala minulý měsíc. Základní úroková sazba tak činí stále 0,15 procenta. Depozitní sazba, za niž banky ukládají u ECB své přebytečné rezervy, zůstává nadále v záporném pásmu, na úrovni -0,1 procenta.
ECB ústy svého prezidenta Maria Draghiho zveřejnila detaily k dlouhodobým cíleným operacím refinancování (TLTRO), jimiž hodlá zvyšovat účinnost transmisních mechanismů své měnové politiky. Jinými slovy, centrální bance jde o to, aby podpořila úvěrování firem, podniků a dalších subjektů ze strany komerčních bank.
Komerční banky si budou moci v rámci zmíněných operací refinancování půjčit od ECB v celkem osmi časových obdobích. V úvodních dvou obdobích, v září a prosinci letošního roku, si budou moci půjčit ekvivalent odpovídající až sedmi procentům specifické části poskytnutých úvěrů. V dalších operacích, které se uskuteční v březnu, červnu, září a prosinci příštího roku a pak ještě v březnu a červnu roku 2016, se bude množství prostředků, které si mohou od ECB půjčit, odvíjet od vývoje jejich úvěrové aktivity v porovnání se stanoveným benchmarkem.
Poněkud překvapivě ECB rozhodla o změně frekvence zasedání svého řídícího výboru. Ta se od ledna příštího roku už nebudou konat jednou měsíčně, nýbrž pouze jednou za každých šest týdnů. Centrální banka tak získá více času na svá rozhodnutí a nebude tolik nucena k nějakým bezprostředním opatřením.
Sečteno, podtrženo, ECB ponechává měnovou politiku extrémně uvolněnou. Operace refinancování lze pak chápat jako její další pokus, jak přimět komerční banky k tomu, aby poskytovaly úvěry firmám, podnikům a dalším subjektům reálné ekonomiky. ECB se, zdá se, ponaučila ze svých předchozích programů refinancování (LTRO). Při nich komerční banky velkou část prostředků od ECB použily nikoli k úvěrování firem, nýbrž k nákupům vládních dluhopisů. To by se dle předpokladů ECB v rámci dnes přiblížených operací dít nemělo.
