Evropská centrální banka na dnešním zasedání dle očekávání ponechala úrokové sazby na současné úrovni, což znamená 0 %, 0,25 % a – 0,50 %. Toto rozhodnutí je v souladu s dosažením inflačního cíle stanoveného na úrovni 2 %, uvedli zástupci ECB. Ti jsou přesvědčení, že ke stabilizaci inflace je nadále potřeba akomodativní měnová politika. Ke zvýšení sazeb může dojít až v případě, že se inflace začne přibližovat ke 2% hranici na střednědobém horizontu. Členové ECB připouští, že tento přístup může vést k přechodnému období, kdy se inflace podívá nad hodnotu 2 %.
V oblasti nákupu aktiv se dočkaly změny oba programy PEPP i APP. ECB rozhodla, že objemy nákupu aktiv pod pandemickým programem nákupu aktiv PEPP budou v prvním čtvrtletí roku 2022 sníženy. Na konci března téhož roku bude pak nákup pod programem PEPP ukončen. Toto rozhodnutí však nemusí být trvalé – ECB připouští, že program může být znovu spuštěn za účelem omezení dopadů negativních šoků, které pandemie může v budoucnu ekonomice eurozóny způsobit. V rámci programu PEPP bylo dále rozhodnuto o prodloužení horizontu pro reinvestice do roku 2024.
Prezidentka Lagarde zdůraznila potřebu pozvolného omezení objemu nákupu aktiv pro splnění stanovených cílů ECB. Proto se pro vyrovnání dopadů ukončení nákupu pod programem PEPP rozhodli členové ECB zvýšit objem nákupů pod programem APP ve druhém čtvrtletí roku 2022 na 40 miliard euro a ve třetím čtvrtletí na 30 miliard euro. Od října by měl být objem nákupů udržován na hodnotě 20 miliard euro měsíčně. ECB očekává, že nákup aktiv pod programem APP skončí až krátce před navýšením úrokových sazeb.
K tomuto rozhodnutí došla ECB v kontextu zlepšující se ekonomické situace v eurozóně, kterou táhne silná domácí poptávka. Zlepšení je už nyní patrné na trhu práce. To se projevuje v růstu zaměstnanosti a poklesu počtu lidí, na které se vztahují programy určené k udržení pracovních míst. Lze tedy očekávat růst disponibilního důchodu domácností a s tím i růst spotřeby. Spotřebu by měla dále podpořit odložená spotřeba a růst úspor domácností v průběhu pandemie. Fiskální a monetární expanze v rámci eurozóny je dalším faktorem, který pomůže růstu ekonomiky.
Jedním z hlavních rizik z pohledu ECB je nová mutace viru COVID-19 a probíhající pandemická vlna. V reakci na další vlnu pandemie musela řada zemí eurozóny zpřísnit protipandemická opatření, která dle očekávání zpomalí ekonomickou obnovu. Především pak v sektorech turismu, dopravy a pohostinství. Ekonomiku eurozóny vedle pandemie trápí, stejně jako řadu dalších ekonomik na světě, globální nedostatky materiálů, vybavení, polotovarů, nástrojů, práce a dalších klíčových výrobních vstupů. To způsobuje zpoždění dodávek a zpomalení ekonomické obnovy. Nová data ECB ukazují velmi mírné zlepšení v oblasti dodacích lhůt. Tato data však v současné době nejsou dostatečně vypovídající, aby bylo možné činit pevné závěry.
Prognóza ECB v současné době očekává růst HDP v roce 2021 ve výši 5,1 %, v roce 2022 ve výši 4,2 %, 2,9 % v roce 2023 a 1,6 % v roce 2024. Ve srovnání se zářijovou prognózou proběhla revize očekávaného růstu HDP v roce 2022 směrem dolů a pro rok 2023 směrem vzhůru.
Nová prognóza inflace ukazuje na inflaci 2,6 % pro rok 2021, 3,2 % pro rok 2022 a 1,8 % pro roky 2023 a 2024. Jedná se o výrazné navýšení hodnot ve srovnání se zářijovou prognózou. Pro rok 2022 se jedná téměř o dvojnásobnou hodnotu. ECB očekává, že po většinu roku 2022 bude meziroční inflace nad 2% hranicí. I přes vyšší inflaci v krátkém období očekává ECB její pozvolný pokles v následujícím roce. Zajímavé je, že se prezidentka Lagarde na tiskové konferenci vyhnula použití termínu tzv. transitory inflation, tedy přechodná inflace.
Prezidentka Lagarde zdůraznila, že veškerá rozhodnutí ECB jsou podložena daty a hloubkovými analýzami. To bude platit i pro další rozhodnutí na dalších zasedání ECB, kde budou k dispozici nové sety dat, analýzy, výstupy modelů a prognózy. ECB je přesvědčena, že pro dosažení inflačního cíle na střednědobém horizontu je v současné době klíčová flexibilita nástrojů měnové politiky. Díky tomu bude ECB schopna reagovat na budoucí vývoj, který je spojen s řadou rizik. Rozdílný přístup k měnové politice ECB ve srovnání se zahraničními partnery vysvětluje prezidentka Lagarde především rozdílností ekonomiky, ekonomické situace, průběhu ekonomického cyklu a pandemické situace.
