ECB nevylučuje prodloužení QE. Pokud bude horší budoucí výhled

Zápis z posledního zasedání Evropské centrální banky (ECB) v Tallinnu naznačil, že její představitelé vypustili v rétorice možnost snížení sazeb v případě potřeby. Sazby i kvantitativní uvolňování ponechala banka 8. června na stejné úrovni a hlavní zprávou ve výhledu bylo snížení očekávané inflace v příštích letech.

Podle zápisu stále platí, že krátkodobé úroky zůstanou na současných nízkých úrovních po delší dobu, a to až za horizont trvání programu kvantitativního uvolňování (QE). Ten by měl končit v prosinci letošního roku, ale vzhledem k tomu, že inflace se zatím neblíží dvouprocentnímu cíli, tak situace není jednoznačná.

Velký prostor na zasedání bankéřů dostala rekapitulace dluhopisového trhu jak ve Spojených státech, kde překvapivě výnosy padaly přes očekávanou redukci bilance, tak v Evropě. Důvodem diskuze je stála možnost nákupu vybraných soukromých a státních dluhopisů, kterou v případě potřeby ECB nevylučuje.

Minutes také prozradily, že by centrální banka mohla uvažovat o změně k uvolňujícímu se postoji k nakupování dluhopisů, pokud se důvěra ve výhled inflace zlepší. Pokud by se výhled naopak zhoršil, tak bude banka připravena prodloužit či zintenzivnit současný program.

Přes zlepšující se situaci evropské a globální ekonomiky zůstává však inflace za očekáváním a ještě není možné označit současný trend jako rostoucí. Tento měsíc starý výrok však lze aktualizovat, jelikož zástupce ECB Praet dnes osobně dopoledne uvedl, že trend lze označit už za rostoucí napříč většinou Evropy. Podle zprávy je rada stále odhodlána cílit ke svému střednědobému cíli. 

ECB v případě tempa růstu cen upravila svůj výhled směrem dolů. Očekávaná inflace by letos měla dosáhnout 1,5 % oproti předchozím 1,7 %, v roce 2018 pak 1,3 % oproti 1,6 % a nakonec v 2019 byt to mělo být 1,6 %, když původní predikce byla 1,7 %.

Ekonomický růst eurozóny byl pak revidován směrem vzhůru. Další zrychlování růstu nad současné očekávání se ale prý zdá nepravděpodobné, a to zejména z důvodu nerealizovaných strukturálních reforem, které by podpořily především produktivitu práce a výrobu.

Podle zveřejněných minutes se „většina“ vyjádřila v souhlasu se zachováním současné příhodné monetární politiky a rétoriky k veřejnosti.

Newsletter