Evropská centrální banka na svém prvním letošním zasedání nijak nepřekvapila. Sazby i programy nákupů zůstaly beze změny. Guvernérka Lagardeová pak během tiskové konference zhodnotila aktuální ekonomická pozitiva a negativa, a především vysvětlila, jaký „kompas“ ECB využívá k tomu, aby dosáhla svého nastaveného cíle
Pohled na současnou evropskou ekonomiku je podle Lagardeové smíšený. Na jedné straně stojí pozitiva. Mezi ně patří zahájený proces vakcinace, byť v některých zemích neprobíhá až tak hladce, dále pak dosažení dohody o obchodním brexitu, shoda evropských lídrů na fiskální pomoci, pokračující obnova evropského sektoru průmyslu, a nakonec i odeznění nejistot spojených s americkými volbami. Vedle toho existují negativa, kam spadá především zhoršující se pandemická situace v mnoha zemích, na níž navazuje prodlužování uzavírek. Velkým rizikem je pak i nová mutace viru.
Podle Lagardeové lze na základě příchozích dat říci, že základní výhled prognózy je splněn. Rizika jsou stále nakloněna směrem dolů, což jde ruku v ruce s trvající potřebou extrémně akomodativní měnové politiky. ECB tak podle vyjádření zůstává připravena jednat, bude-li to ekonomická situace vyžadovat.
Klíčovou proměnnou evropské měnové politiky je, jak Lagardeová několikrát zdůraznila, udržení příznivých podmínek financování. K jejich udržení přispívají všechny měnověpolitické nástroje, přičemž ECB jejich prostřednictvím aplikuje „holistický, mnohostranný přístup sledující více indikátorů z více sektorů“. Mezi ně patří domácnosti, malé a střední podniky, korporace i státy. ECB tím pádem sleduje kombinaci několika faktorů, jako jsou sazby půjček pro domácnosti a firmy, úvěrové podmínky či výnosy státních i korporátních dluhopisů. Nikdy nejde pouze o jeden indikátor, ale o kombinaci mnoha.
Lagardeová snahu o udržení příznivých podmínek financování připodobnila ke kompasu, který ECB využívá k tomu, aby ji nasměroval k návratu inflace na předpandemické hodnoty, a poté k tomu nejdůležitějšímu, tedy k dosažení nastaveného mandátu cenové stability. Klíčovou součástí tohoto kompasu je dle guvernérky pandemický program nákupů, jehož největší výhodou je flexibilita. Stále tedy platí, aby byla zodpovězena otázka, která na tiskovce padla asi nejčastěji, ECB může i nemusí využít celkový objem programu dosahující 1,8 bilionu euro s nastaveným časovým limitem minimálně do března 2022. Jestli se stane tak nebo tak, bude záležet právě na vývoji podmínek financování, což, jak Lagardeová uvedla, ekonomické a tržní subjekty chápou.
Okrajově pak opět zaznělo, že ECB velmi pečlivě sleduje vývoj kurzu eura, jelikož si uvědomuje jeho dopad na ceny. Nejen v tomto směru dle Lagardeové platí, že všechny měnověpolitické nástroje mohou být upraveny, přičemž žádná možnost není mimo hru.
Celkově lze říci, že dnešní zasedání ECB přineslo maximálně tak hru se slovy, žádný relevantní výstup. Tomu ostatně odpovídá o vývoj trhů. Rétorika se ve srovnání s prosincovým zasedáním nijak nezměnila, hodnocení vývoje ekonomiky pak přineslo nová pozitiva, ale i negativa, což ve výsledku přineslo uspokojení se splněním základního výhledu centrální banky. Na, s nadsázkou řečeno, záživnější výstup si tak budeme muset počkat až do března, kdy ECB zveřejní aktualizovanou prognózu.
