(Rozšířeno 17:28) Evropská centrální banka trhy nezklamala a oznámila snížení sazeb. Klíčová repo sazba klesne o deset bazických bodů na 0,15 % a co je zásadnější, depozitní sazba byla snížena z nuly na -0,10 %. ECB naplnila předpoklady analytiků a ekonomů a stala se první velkou centrální bankou, která posílá depozitní sazbu do záporu. Relativně konzervativnější bylo rozhodnutí o repo sazbě – tam trh očekával o něco výraznější snížení na 0,10 %.
Na úrovni 0,25 % držela ECB hlavní sazbu od listopadu 2013 po sérii snižování. V červenci 2011 byla repo sazba ještě na úrovni 1,50 %. Dnešní snížení sazeb se týkalo mimo zmíněné repo a depozitní také mezní zápůjční sazby a to o 35 bps na 0,40 %.
Euro k americkému dolaru reaguje obnovením poklesu až k 1,3500, odkud se pomalu odráží zpět. V úvodu dne se evropská měna obchodovala u hranice 1,3600, v průběhu dopoledne přitom posilovala až k 1,3620.
Snížení sazeb není zdaleka překvapivým krokem, do tržních cen bylo v předstihu zahrnuto. S napětím se vyčkávala míra explicitnosti, s jakou Draghi okomentuje dodatečnou podporu, případně přímo možnost nákupu vládních dluhopisů dle mustru amerického Fedu. Možnost QE zatím ECB ponechala nevyužitou.
Převážná většina ekonomů (58 z 60 oslovený v průzkumu Bloomberg) očekávala snížení klíčové repo sazby z dosavadního minima 0,25 %, medián odhadů přitom hovořil o snížení o 15 bodů na 0,1 %. Podobně většina ekonomů předpovídala historicky první snížení depozitní sazby do záporu, konkrétně z nuly na -0,1 %. Záporná depozitní sazba nutí komerční banky platit za ukládání jednodenních depozit u ECB, tedy předpokládaným efektem je, že banky raději „pustí volné peníze do oběhu“.
Dodávky levné likvidity, nákupy cenných papírů…
Na odpolední tiskové konferenci ECB zopakovala závazek podržení nízkých úrokových sazeb po delší dobu. Její guvernér Draghi oznámil řadu dodatečných opatření na podporu ekonomiky. Ty zahrnují další kolo dodávek levných úvěrů bankám (dlouhodobé refinanční operace; LTRO) v oznámeném objemu 400 mld. EUR a se splatností do roku 2018, které mají být dodány ve dvou kolech v září a prosinci. Půjčky budou podmíněny tím, že banky alespoň část ze získaných peněz poskytnou v podobě úvěrů firmám a spotřebitelům.
ECB oznámila také přípravy nákupu aktivy krytých cenných papírů (ABS). V neposlední řadě ukončí sterilizaci dřívějších nákupů dluhopisů (program SMP).
„Rozhodli jsme se pro kombinaci opatření… k podpoře úvěrování v reálné ekonomice,“ uvedl Draghi. Zdůraznil přitom, že rozhodnutí v rámci Rady guvernérů o sadě podpůrných opatření bylo tentokrát jednoznačné, což je velmi výjimečná situace. Jedná se o reakci na riziko dlouhodobě nízké inflace, dodal s tím, že bude-li třeba další akce, ECB bude jednat rychle. Cílem balíku opatření je dodat likviditu do reálné ekonomiky, řekl Draghi.
V nové prognóze ECB snížila odhad růstu HDP pro letošní rok, pro rok příští je naopak revize vzestupná. Letos ECB očekává růst ekonomiky o 1 %, příští rok zrychlení na 1,7 % a v roce 2016 na 1,8 % (dřívější prognóza: 1,2 %, 1,5 %, 1,8 %).
ECB očekává, že míra inflace zůstane na současných nízkých úrovních i v následujících měsících a jen mírně poroste v roce 2015. Prognózu tempa růstu cenové hladiny pro letošní rok ECB snížila na 0,7 % z 1 %, pro příští rok na 1,1 % z 1,3 %. Inflační prognóza pro rok 2016 mírně klesá na 1,4 % z 1,5 %.
Centrální bankéři dál kupují čas politikům
„Evropská centrální banka opět sáhla po historicky bezprecedentních opatřeních. Je první centrální bankou svého významu vůbec, která nastavila negativní úrokovou sazbu z depozit, která u ní mají banky komerční. Ty tak budou penalizovány za svůj vklad u ECB. Podobné opatření dosud zkoušely jen centrální banky menšího významu, například švédská nebo dánská. Obě od něj nakonec ustoupily. Jeví se jako pravděpodobné, že i přes tato nekonvenční opatření ECB nakonec sáhne po ještě silnějším kalibru a zahájí program širokého odkupu aktiv. Jakékoli z těchto opatření v monetární oblasti však nemůže dlouhodobě suplovat nutná strukturální opatření v reálné ekonomice. Centrální bankéři tak vlastně stále jen kupují čas politikům,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom ekonomického portálu Roklen24.cz.
Meziroční míra inflace v eurozóně v květnu klesla na 0,5 procenta z dubnových 0,7 procenta. Nachází se tak hluboko pod 2% hranicí stanovou ECB jako strop cenové stability. Již déle než půl roku se navíc drží pod jedním procentem, tedy v oblasti, kterou Draghi označuje za „nebezpečnou“.
Ekonomika eurozóny v 1Q zpomalila mezičtvrtletní růst z 0,3 procenta na 0,2 procenta. Eurozóna se stále zotavuje ze své nejdelší recese, která trvala rok a půl a skončila loni ve druhém čtvrtletí.
