AKTUALIZOVÁNO: Bankovní rada Evropské centrální banky (ECB) nechala po dnešním zasedání úrokové sazby podle očekávání beze změn na rekordních minimech. Nezměnila ani program odkupu aktiv, známý jako QE. Prezident ECB Mario Draghi na následné tiskové konferenci označil březen za měsíc, kdy může přijít obrat v nastavení měnové politiky. Výhled inflace pro letošek se dle něj prudce zhoršil, euro zareagovalo oslabením od 1,0900 k 1,0800 EURUSD. Slova Draghiho sledujte živě na Roklen24.
Hlavní refinanční sazbu ECB drží na minimu 0,05 procenta a minulý měsíc snížila svou depozitní sazbu o 0,10 procentního bodu na minus 0,30 procenta. Při záporné depozitní sazbě musejí finanční ústavy za peníze uložené u centrální banky platit, což je nutí k většímu poskytování půjček.
Na dnešním zasedání se žádná zásadní rozhodnutí nečekala. Podle analytiků bude důležitější následující schůzka 10. března, kdy ECB zveřejní prognózy ekonomického růstu a inflace do roku 2018. To Draghi svými slovy potvrdil. Draghi zdůraznil, že podmínky se od počátku roku 2016 zhoršily a rizika pro vývoj ekonomiky jsou nakupena směrem dolů.
Pro další uvolnění měnové politiky mluví letošní prudké otřesy na finančních trzích a další propad cen ropy. Levnější energie bude vyvíjet tlak na nový pokles inflace, jejíž meziroční míra v prosinci mírně stoupla a dostala se na 0,2 procenta.
Draghi řekl, inflace zůstane i v následujících měsících velmi slabá, případně se dostane do záporných čísel. Nebezpečí dalšího poklesu se opět zvýšilo v úvodu tohoto roku spolu se zvýšenou nejistotou ohledně vyhlídek růstu mladých tržních ekonomik, s výkyvy na finančních trzích a trzích komoditních, a rovněž vzhledem ke geopolitickým rizikům.
„Na příštím zasedání začátkem března bude proto nutné přezkoumat a možná opětovně posoudit naši měnovou politiku,“ uvedl Draghi.
ECB v prosinci zklamala trhy, když zavedla méně důrazná opatření, než jaká se od ní očekávala. Banka dál snížila svou depozitní sazbu hlouběji do negativního pásma a prodloužila program nákupů dluhopisů minimálně o šest měsíců, aby podpořila ekonomický růst a zvýšení inflace. Cílem ECB je, aby inflace v eurozóně byla těsně pod dvěma procenty.
ECB od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur měsíčně.
