Ekonomika eurozóny pokračuje v mírném zotavování. Vedoucí představitelé Evropské centrální banky (ECB) však mají obavy ohledně stále temnějších vyhlídek ekonomik Číny a dalších rozvíjejících se zemí a turbulencí na finančních trzích. Ukázal to zápis z lednového zasedání její bankovní rady, který dnes ECB zveřejnila.
Rostoucí rizika vrhají stín na vyhlídky měnového bloku. Pomalý růst mezd navíc naznačuje, že se začínají znovu objevovat účinky nízkých cen ropy.
ECB nechala v lednu základní úrokové sazby beze změn. Slíbila ale, že na příštím zasedání 10. března svou měnovou politiku přezkoumá a možná opětovně posoudí. Podle trhů má toto vyjádření znamenat, že banka velmi pravděpodobně svou měnovou politiku opět uvolní.
Potvrzeno. ECB drží prst na spoušti
„Nebezpečí dalšího poklesu se od začátku tohoto roku opět zvýšila,“ uvedla ECB. Upozornila na zvýšenou nejistotu ohledně vyhlídek hospodářského růstu mladých tržních ekonomik, kolísavost na finančních trzích, ale také na geopolitické riziko.
Banka od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur měsíčně. Hlavní refinanční sazbu ECB drží na minimu 0,05 procenta a loni v prosinci snížila depozitní sazbu o 0,10 procentního bodu na minus 0,30 procenta. Při záporné depozitní sazbě musejí finanční ústavy za peníze uložené u centrální banky platit, což by je teoreticky mělo nutit k většímu poskytování půjček.
Cílem ECB je, aby inflace v eurozóně byla těsně pod dvěma procenty. Dosahování tohoto cíle ale kromě levné ropy brání také skomírající růst a pomalé tempo, jakým finanční ústavy poskytují úvěry.
#Fed od myšlenky vyšších sazeb neupustil. Bude ovšem potřeba více přímých důkazů o inflaci.
Zveřejnil(a) Roklen24 dne 17. únor 2016
